Už čtyřicátníci mají při chronickém onemocnění vyšší riziko dlouhodobých následků COVID-19

Zástupce primářky infekčního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Jan Strojil, Ph.D., ve svém sdělení upozornil, že v léčbě COVID-19 dnes pořád ještě existují rezervy, například v tom, jak jsou využívány dostupné účinné nástroje pro boj s touto nemocí u pacientů ohrožených závažným průběhem.

Na základě své zkušenosti popsal, že pacienti s COVID-19 nyní přicházejí se ztrátou chutí a čichu, tradičními covidovými symptomy, a důležité je všímat si ztráty soběstačnosti. „Včera ještě šla dát slepicím, dneska nevstala. Přestala jíst, nepije, divně komunikuje, rodina volá záchranku. Zdaleka nejvíc pacientů přichází pro celkové zhoršení stavu,“ uvedl ilustrativní příklad.

Problém zvaný long covid

V souvislosti s problém „dlouhého covidu“ (long covid) autor sdělení upozornil na to, co vše musí pacient ve vyšším věku absolvovat, je-li s COVID-19 hospitalizován. „U nás třeba leží 10 dnů, následně 14 dnů na geriatrii a pak skončí v léčebně. Hospitalizace jsou dlouhé, Návrat těch lidí do aktivního života, přestože to byli aktivní senioři, kteří byli schopní samostatného života, trvá ne týdny, ale měsíce.“

Data z USA ukazují, že 10–20 % pacientů, kteří prodělají COVID-19, trpí dlouhodobými následky. Toto riziko je navíc vyšší už pro čtyřicátníky či padesátníky, tedy osoby v produktivním věku, což z long covidu tvoří celospolečenský problém.

Z nástrojů účinné léčby zbyla antivirotika

Podle slov přednášejícího je zbytečné, aby pacienti končili v nemocnici s embolií či zápalem plic, když je k dispozici účinná léčba; tu je ovšem potřeba používat. 

Kvůli častým mutacím ve spike proteinu SARS-CoV-2 ztrácejí účinnost monoklonální protilátky využívané v období pandemie. Dobře dostupná a fungující jsou však perorální, případně intravenózní antivirotika. Ta by měla být včas podána pacientům, u kterých jsou indikovaná. Schopnost replikace SARS-CoV-2, respektive enzym, který k ní virus potřebuje, lze inhibovat nirmatrelvirem, jehož účinnost zůstává napříč variantami zachovaná (cílí totiž na strukturu, která nemutuje tak rychle). Má však poměrně krátký poločas, proto je kombinován s ritonavirem jakožto farmakokinetickým boosterem.

Lékové interakce nirmatrelviru/ritonaviru vyžadují racionální přístup

Nasazení tohoto antivirotika mohou zkomplikovat lékové interakce, neboť dochází k ovlivnění metabolismu dalších léků. Většinou jsou ale bez větších problémů zvládnutelné, neboť ne každá z nich je klinicky významná; zásadní jsou ty, které se týkají dlouhodobě užívané léčby. A jelikož se nirmatrelvir/ritonavir užívá pouze 5 dnů po 12 hodinách, valná většina lékových interakcí nepředstavuje problém, neboť pacienta za tuto dobu neohrozí. Řadu interakcí uvedených v SPC lze také vyřešit snížením dávky konkomitantně užívaných léků zapojených do interakce a monitorováním.

Vysloveně kontraindikovaný je například rivaroxaban, při jeho užívání by tedy pacient měl dostávat antivirotickou léčbu intravenózním remdesvirem. Naopak zvládnutelná je interakce s warfarinem, které je ovlivněn málo a spíše ve smyslu poklesu INR (monitorování INR je v tomto případě dobrým vodítkem). Například amlodipin je sice ovlivněn ritonavirem, ale není problém pacientovi snížit jeho dávku. Ze statinů platí jasná kontraindikace hlavně pro simvastatin, naproti tomu atorvastatin lze po dobu užívání nirmatrelviru/ritonaviru vysadit nebo snížit jeho dávku. Interakcím se věnuje i aktuální mezioborové stanovisko k použití antivirotik.

Dále se nedoporučuje podávání nirmatrelviru/ritonaviru u nemocných s těžkou poruchou jater. U pacientů nestandardních tělesných proporcí potom není od věci přepočítat si clearance kreatininu na povrch těla.

Preskripce na běžný e-recept a i za hospitalizace

Nirmatrelvir/ritonavir se předepisuje na obyčejný e-recept a může ho předepsat nejen infektolog nebo internista, ale i praktický či rehabilitační lékař. Je proto zbytečné posílat pacienty systémem tam a zpět. Navíc se tato preskripce nepočítá do rozpočtu zdravotnického zařízení.

Uvedené antivirotikum lze navíc předepsat i za hospitalizace kvůli jinému onemocnění. Je-li tedy pacient například hospitalizován na diabetologii a onemocní zde COVID-19, může mu ho během této hospitalizace hned na místě předepsat jeho ošetřující lékař.

   

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz

   

Zdroje:
1. Strojil J. Covid v roce 2023 – máme na víc. XXX. kongres České internistické společnosti ČLS JEP, Brno, 10. 11. 2023.
2. Mezioborové stanovisko k použití antivirotik v prevenci progrese COVID-19. Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Sdružení praktických lékařů ČR, Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP, Česká internistická společnost ČLS JEP, Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP, 20. 4. 2023.