Porovnání efektu fibrinogenových koncentrátů a čerstvé mražené plazmy u pacientů s akutní traumatickou koagulopatií
Kvaziexperimentální studie porovnávala efektivitu fibrinogenových koncentrátů a čerstvé mražené plazmy u pacientů se závažným tupým traumatem, kteří vyžadovali podávání erytrocytových náhrad.
Úvod
Akutní traumata se řadí mezi časté příčiny úmrtí u mladších jedinců, přičemž velká část je způsobená rozvojem terapeuticky neovlivnitelného krvácení v důsledku akutní traumatické koagulopatie. Ta patří vedle samotného traumatu k hlavním faktorům rozvoje ireverzibilního hemoragického šoku. Prevence a terapie akutní traumatické koagulopatie tak představuje významnou součást komplexní terapie zlepšující prognózu pacientů se závažným traumatem.
V současnosti stále probíhá debata o efektivitě náhrady koagulačních faktorů u pacientů s akutní traumatickou koagulopatií, kteří vyžadují podávání erytrocytových koncentrátů. Kvaziexperimentální studie porovnávala terapeutické výsledky u pacientů podstupujících terapii fibrinogenovýmí koncentráty nebo čerstvou mraženou plazmou.
Průběh studie a hodnocená populace
Do kvaziexperimentální randomizované kontrolované klinické studie byli zahrnuti pacienti se závažným tupým traumatem (skóre ISS > 16), kteří vyžadovali podávání transfuzní terapie v podobě erytrocytových koncentrátů. Pacienti byli rozděleni do 3 terapeutických skupin: první skupině byly podávány fibrinogenové koncentráty, druhé skupině čerstvá mražená plazma a třetí skupina představovala kontrolní populaci.
Studie se zúčastnilo celkem 90 pacientů (82,2 % populace představovali muži), průměrný věk činil 33,16 ± 16,32 roku. Vstupní charakteristiky byly u jednotlivých skupin podobné.
Výsledná zjištění
U pacientů podstupujících terapii fibrinogenovými koncentráty byla pozorována signifikantně nižší potřeba erytrocytových koncentrátů (p = 0,022) a intravenózních roztoků během prvních 24 hodin hospitalizace (p = 0,022). V této skupině byla navíc zaznamenána nižší míra mortality (p = 0,029), menší potřeba přijetí do intenzivní péče (p = 0,020) a kratší délka hospitalizace (p = 0,045).
Počet případů sepse byl nižší ve skupině léčené také fibrinogenem a v kontrolní skupině oproti pacientům ve skupině dostávající čerstvou mraženou plazmu (p = 0,001). Počet případů multiorgánového selhání byl ve skupině s fibrinogenem asi čtvrtinový v porovnání s ostatními skupinami (p = 0,106). Méně pacientů dostávajících koncentrát fibrinogenu také vyžadovalo mechanickou ventilaci (p = 0,191). V žádné skupině nebyl během studie pozorován rozvoj venózního tromboembolismu.
Závěr
Z výsledků studie vyplynulo, že podávání fibrinogenových koncentrátů u pacientů se závažným tupým traumatem vyžadujících terapii erytrocytovými koncentráty vedlo k signifikantnímu zlepšení výsledků v parametrech mortality, sepse, potřeby intenzivní péče, délky hospitalizace, terapie erytrocytovými koncentráty a intravenózními roztoky během prvních 24 hodin hospitalizace.
(holi)
Zdroj: Akbari E., Safari S., Hatamabadi H. The effect of fibrinogen concentrate and fresh frozen plasma on the outcome of patients with acute traumatic coagulopathy: a quasi-experimental study. Am J Emerg Med 2018; 36 (11): 1947–1950, doi: 10.1016/j.ajem.2018.02.018.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.