Substituční terapie je vysoce efektivní metodou léčby závislosti na opiátech
Závislost na opiátech je velmi závažným celospolečenským problémem a život jednotlivce zasahuje snad ve všech jeho oblastech. Existuje řada možností, jak ji léčit. Jednou z efektivních léčebných modalit je i substituční léčba.
Substituční terapie je léčebnou strategií, kdy se pacientům podává místo zneužívané látky přípravek podobných či shodných vlastností, tzv. agonista. V České republice jsou v této indikaci registrovány 2 přípravky – metadon a buprenorfin.
Substituční terapie má řadu nesporných výhod:
- Zmírňuje abstinenční příznaky.
- Snižuje množství nebo úplně nahrazuje užívání nelegálních drog.
- Zlepšuje celkový stav pacienta.
- Zlepšuje kvalitu života pacienta i jeho okolí.
- Snižuje riziko přenosu infekčních chorob, protože odpadá nutnost obvykle nesterilní injekční aplikace závislým a podaný přípravek není znečištěný jako pouliční drogy.
- Díky delšímu biologickému poločasu přípravků používaných k substituční léčbě se snižuje i riziko úmrtí na předávkování.
- Snižuje rizikové chování závislých včetně kriminální činnosti za účelem získávání prostředků na drogy a tím i redukuje náklady na trestněprávní systém.
Přínos substituční léčby je tedy nezpochybnitelný, ale může být při dodržování několika zásad nadále potencován:
- Dostatečná celková doba léčby a spíše delší období na stabilní dávce.
- Závěrečná detoxikace by měla následovat teprve tehdy, je-li na ni pacient připraven.
- Dostatečně vysoké dávky substituce (metadon obvykle cca 60–120 mg nebo více a buprenorfin obvykle 8 mg nebo více); nižší dávky obvykle nedokážou dostatečně zablokovat opiátové receptory v mozku.
- Dostatečná nabídka poradenství nejrůznějšího druhu (např. sociální), psychosociální intervence a pomoc s integrací jedince zpět do společnosti.
- Vyšetření a eventuální léčba případných psychiatrických komorbidit.
Vedle substituční léčby existuje i řada dalších možností – psychologické intervence v nejrůznějších komunitách, ambulantní léčba a další. Tyto metody se mohou navzájem doplňovat, což umožňuje léčit pacienty individuálně podle jejich potřeb.
(ivh)
Zdroj: Verster A., Buning E. Informace pro tvůrce drogové politiky o účinnosti substituční léčby závislosti na opiátech. Sekretariát rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Úřad vlády České republiky, Praha, 2003. Dostupné na: www.drogy-info.cz/data/obj_files/1614/309/INFO_o_ucinnosti_subst_lecby.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.