Léčba závislosti na opioidech – akutní odvykací stav
Opakované zneužívání opioidů vyvolává v organismu změny, které můžeme shrnout do pojmu fyzická závislost. Pokud pak dojde k vynechání drogy, rozvine se akutní odvykací stav. Ten můžeme léčit řízeným podáváním a postupným snižováním opioidů nebo symptomaticky neopioidními přípravky.
Abstinenční příznaky
Akutní odvykací stav zahrnuje symptomy opačné příznakům akutního požití opioidů. Jedná se například o neklid, anxietu, rozšířené zornice, generalizovanou bolest, průjem, pocit ucpaného nosu, sekreci z nosu, slzení, třes nebo piloerekci. U krátkodobě působících opioidů, jako je heroin, začíná abstinenční syndrom několik hodin od poslední dávky a příznaky výrazně zeslábnou 4. den. U dlouhodobě působících opioidů, jako je methadon, se příznaky projeví do několika dnů a 10. den výrazně zeslábnou. Následují týdny až měsíce protrahovaných neakutních abstinenčních příznaků, jako je únava, nespavost, nechutenství nebo anhedonie.
Léčba odvykacího stavu
Nejúčinnější léčbou abstinenčních příznaků je podávání dlouhodobě působícího opioidu. Použít lze methadon či buprenorfin, případně buprenorfin v kombinaci s naloxonem. Oproti methadonu je u buprenorfinu nižší riziko sedace a útlumu dechu. Dávky se postupně snižují až do úplného vysazení. Preskripce těchto přípravků však není široce dostupná, proto bývá nutné přistoupit k méně efektivním, ale dostupnějším léčebným přípravkům.
Ke snížení anxiety, piloerekce a dalších projevů autonomní hyperaktivity lze off-label podávat α2-adrenergní přípravky jako tizanidin. Úzkost a nespavost mohou zmírnit benzodiazepiny (např. diazepam se podává v dávce 2–10 mg p. o., dle efektu každé 4 hodiny, do maximální dávky 20 mg/den) nebo jiné sedativně působící přípravky. Při průjmu, nevolnosti a zvracení pomůže loperamid (zpočátku 4 mg, poté 2 mg podle potřeby, až do dávky 16 mg/den) a dále antiemetika. Současně hydratujeme sportovními nápoji nebo tekutinami intravenózně. Bolest tlumíme nesteroidními antiflogistiky (uvádí se například naproxen 500 mg perorálně 2× denně dle potřeby).
Terapie závislosti na opioidech
Pokud se chtějí pacienti dále léčit pro svou závislost na opioidech, jsou následně zařazeni do speciálních terapeutických programů. Farmakologicky se může uplatnit naltrexon, antagonista opioidních receptorů vhodný pro vysoce motivované pacienty na podporu abstinence. Nemocní, kteří nedokážou od opioidů abstinovat, ale přesto chtějí zlepšit svůj zdravotní stav, jsou kandidáty substituční udržovací léčby methadonem či buprenorfinem.
Závěr
Léčbu odvykacího stavu od opioidů lze řešit symptomaticky pomocí běžně dostupných léků. V ideálním případě pak následuje léčba závislosti na opioidech, kterou už je nutno směrovat na speciální pracoviště, stejně jako léčbu substituční.
(kat)
Zdroj: Schuckit M. A. Treatment of opioid-use disorders. N Engl J Med 2016 Jul 28; 375 (4): 357–368, doi: 10.1056/NEJMra1604339.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.