Současné problémy závislostí v Evropě: nové psychoaktivní látky, dlouhodobá léčba závislosti na opioidech i behaviorální závislosti
Závislost je opakované nutkání užít určitou látku nebo se oddávat určitému chování navzdory jeho nepříznivým důsledkům v podobě zdravotních, osobních nebo společenských problémů. Typické je okamžité uspokojení se zpožděnými škodlivými účinky.
Látkové i behaviorální závislosti vykazují vysokou míru vzájemné komorbidity (u třetiny až poloviny osob s nelátkovou závislostí je diagnostikována i látková závislost) a závislostní poruchy se často vyskytují společně s dalšími duševními chorobami (afektivními a úzkostnými poruchami či posttraumatickou stresovou poruchou). Látkové i nelátkové závislosti spolu sdílejí společné znaky genetické, neurobiologické, osobnostní a klinické.
Behaviorální závislosti dnes zahrnují patologické hráčství, kleptomanii, pyromanii, trichotilomanii (vytrhávání vlastních vlasů a ochlupení), hypersexualitu, mentální bulimii, oniomanii (závislost na nakupování), workoholismus a sebepoškozování. Podmínkou stanovení diagnózy závislosti je šest základních komponent: význačnost (daná aktivita je nejdůležitější v životě), změna nálady v důsledku dané aktivity, tolerance, abstinenční příznaky, interpersonální nebo intrapersonální konflikt a relaps. Terapie behaviorálních závislostí využívá podobné postupy jako léčba látkových závislostí. Rozdílem je cíl léčby, který spočívá v dosažení kontrolovaného užívání, protože většinu těchto aktivit nelze ze života zcela eliminovat.
Stejně jako se s vývojem společnosti a nových technologií vyvíjejí behaviorální závislosti, mění se i trendy v látkových závislostech. V dnešní evropské drogové problematice klesá úloha heroinu, na významu ovšem nabývají stimulancia, syntetické opioidy, konopí a léčivé přípravky. Zatímco počet úmrtí souvisejících s heroinem obecně klesá, počet úmrtí souvisejících se syntetickými opioidy roste. V roce 2013 bylo do systému varování EU zařazeno 81 nových psychoaktivních látek, čímž jejich celkový počet dosáhl 350. Dvěma nejvážnějšími důsledky užívání drog jsou úmrtí v důsledku předávkování a infekce HIV. Zde je celkově příznivý trend v Evropské unii v silném kontrastu s vývojem v některých zemích, např. v Řecku, Rumunsku či Estonsku. Evropa se v oblasti drogových závislostí potýká se dvěma základními problémy: nově se objevujícími látkami a dlouhodobou léčbou stárnoucích uživatelů drog z heroinové epidemie v 80. a 90. letech. V současnosti absolvuje substituční léčbu závislosti na opioidech v EU odhadem 3/4 milionu klientů. Přesvědčivým argumentem pro tuto intervenci je přínos pro veřejné zdraví a vliv na oslabení nelegálního trhu.
Lidé se stávají závislými ne přímo na droze či určitém chování, ale na prožitcích, které jsou jimi vyvolány, a ty jsou u látkových i behaviorálních závislostí v mnoha ohledech totožné. Existuje zřejmě pouze jedna závislost, kterou lze charakterizovat jako disharmonii, redukci sama sebe na jediný pramen štěstí pocházející z uspokojování jediné potřeby, která dává zapomenout na starosti.
(zza)
Zdroje: 1) Vacek J., Vondráčková P. Behaviorální závislosti: klasifikace, fenomenologie, prevalence a terapie. Čes a slov Psychiat 2014; 110 (3): 144–150. 2) EMCDDA. European Drug Report 2014: Trends and developments. Lisbon, May 2014. http://www.emcdda.europa.eu/publications/edr/trends-developments/2014 (česká verze, navštíveno 25. 2. 2015)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.