Randomizovaná studie účinnosti a nákladové efektivity podávání buprenorfinu jako alternativy methadonu u heroinové závislosti

Metodika

Studie byla randomizovaná, otevřená, dvanáctiměsíční a účastnilo se jí 139 osob závislých na heroinu. Účastníci studie byli podrobeni individualizované léčbě metadonem či buprenorfinem. Sledovanými parametry bylo sociální hledisko, dále zdravotní, kriminální a osobní aspekty. Jako zdroj dat byla použita kombinace klinických záznamů a údajů z osobních pohovorů s pacienty. Hlavním sledovaným parametrem byla cena léčby za každý další den bez heroinu a rok získaného života v plné kvalitě.

Výsledky

Po roce studie nebyl prokázán signifikantní rozdíl v počtu dnů bez užívání heroinu v obou skupinách. Užívání buprenorfinu bylo spojeno s průměrně mírně vyšší kvalitou života (nesignifikantní údaj). Pokud do hodnocení započteme dny bez užití heroinu a zahrneme výdaje za kriminální činy, vychází léčba buprenorfinem levněji, avšak s menším počtem dnů bez heroinu. Pokud jsou odečteny výdaje za kriminalitu závislých osob, léčba buprenorfinem je dražší a má horší výsledky než léčba methadonem. S přihlédnutím ke kvalitě života jako výsledku léčby čítaly celkové výdaje za léčbu buprenorfinem u jednoho pacienta 39 404 australských dolarů bez započtení nákladů na kriminalitu. V případě, že byly započteny výdaje za kriminální chování léčených, má buprenorfin z ekonomického hlediska převahu.

Závěr

Studie nepotvrdila signifikantní rozdíly v nákladech na léčbu methadonem či buprenorfinem. Ačkoliv některé výstupy naznačují, že léčba methadonem může mít ekonomické výhody, je těžké ze studie vyvodit, že užití buprenorfinu jako alternativy v léčbě má signifikantní vliv na celkové výdaje či výsledky. Zdá se, že buprenorfin může mít výhody v iniciaci léčby. Interval spolehlivosti byl široký, proto pravděpodobnost prospěchu z nahrazování jedné léčby druhou dosahuje méně než 50 %.

(val)

Zdroj: Pharmacoeconomics 2005;23(1):77–91.