Novinky z literatury: hladiny plazmatické chitotriosidázy jako nástroj k predikci efektu enzymatické substituční terapie?
Typickým nálezem u Gaucherovy choroby jsou vysoké hodnoty některých biomarkerů – tartát rezistentní kyselé fosfatázy ACP, proteinu CCL18 či chitotriosidázy. Chitotriosidáza je protein secernovaný aktivovanými makrofágy.
Typickým nálezem u Gaucherovy choroby jsou vysoké hodnoty některých biomarkerů – tartát rezistentní kyselé fosfatázy ACP, proteinu CCL18 či chitotriosidázy. Chitotriosidáza je protein secernovaný aktivovanými makrofágy. Její plazmatické hladiny bývají u Gaucherovy choroby, zejména neléčené, velmi vysoké. Hladiny chitotriosidázy mohou být poměrně citlivě monitorovány.
Gaucherova choroba je lysozomální střádavé onemocnění způsobené deficitem enzymu β-glukocerebrosidázy. Tento enzym katalyzuje degradaci lipidových látek, zejména glukosylceramidu. Při snížené aktivitě glukocerebrosidázy dochází ke hromadění glukocerebrosidu v makrofázích, jejichž obraz pak odpovídá tzv. Gaucherovým buňkám, a tyto buňky se hromadí v různých orgánech.
Gaucherova choroba, zejména její chronická nonneuropatická forma, je v současnosti efektivně léčená enzymatickou substituční terapií či substrát redukční terapií. Skupina vědců z Amsterodamu se ve své práci zaměřila na otázku, zda plazmatické hladiny chitotriosidázy mohou fungovat jako prediktivní markery klinického průběhu nonneuropatické formy Gaucherovy choroby u léčených jedinců.
Výsledky studie ukázaly, že pokles hladiny plazmatické chitotriosidázy v průběhu terapie odpovídá úpravám objemů jater a sleziny a také provází zlepšení hladin hemoglobinu či počtu trombocytů či změny struktury kostní dřeně. Dále vědci hodnotili také výskyt pozdních komplikací či zdravotních obtíží, jakými jsou například kostní změny, výskyt mnohočetného myelomu, Parkinsonovy choroby, hepatocelulárního karcinomu či plicní hypertenze. Výskyt těchto komplikací pozitivně koreloval s plazmatickými hladinami chitotriosidázy, jež předcházely zahájení léčby, dále s průměrnými plazmatickými hladinami chitotriosidázy v průběhu 3 let podávání enzymatické substituční terapie či s reziduálními plazmatickými hladinami chitotriosidázy po 2 letech enzymatické substituční terapie.
Autoři tedy shrnují, že hodnoty plazmatické chitotriosidázy jsou užitečným markerem pro sledování pacientů s Gaucherovou chorobou.
(eza)
Zdroj: van Dussen L., et al. Value of plasma chitotriosidase to assess non-neuronopathic Gaucher disease severity and progression in the era of enzyme replacement therapy. J Inherit Metab Dis. – publikováno online 16. května 2014; doi: 10.1007/s10545-014-9711-x.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.