Vliv tělesné hmotnosti na časné a dlouhodobé výsledky implantace totální endoprotézy kolene
Obezitou trpí více než půl miliardy celosvětové populace. Zvýšená tělesná hmotnost přitom přináší řadu komplikací, ať už mechanických či metabolických. Obezita je jedním z rizikových faktorů rozvoje osteoartrózy kolenního kloubu. Z výsledků výzkumů přitom vyplývá, že k rozvoji osteoartrózy nejenom přispívá, ale také zvyšuje riziko komplikací po implantaci totální endoprotézy.
Úvod
Výskyt nadváhy a obezity v populaci v posledních letech narůstá, v České republice trpí nadváhou a obezitou více než polovina dospělé populace. Obezita je přitom spojena s řadou komplikací, které se dělí na mechanické a metabolické. Mechanické komplikace vznikají zvýšenou zátěží na muskuloskeletální aparát a obezita je tak jedním z významných rizikových faktorů rozvoje osteoartrózy. Tato asociace je pozorována zejména u váhonosných kloubů dolní končetiny, a to především u kolenních kloubů1, 2.
Metabolické komplikace, například v podobě diabetu, dyslipidémie či metabolického syndromu, spolu se zvýšenou tělesnou hmotností zvyšují riziko peroperačních a časných pooperačních komplikací při implantaci totální endoprotézy kolene3. Z hlediska dlouhodobých komplikací asociace mezi zvýšenou hmotností a obezitou není úplně jednoznačná4, 5.
Výsledky studií
Electricwala et al.1 ve své studii retrospektivně hodnotili riziko časné revize totální endoprotézy kolene pro infekt vzhledem k hodnotě body mass indexu (BMI) u 666 případů primoimplantace totální endoprotézy kolene. U pacientů s hodnotou BMI v pásmu nadváhy a obezity bylo pozorováno zvýšené riziko časné revize pro infekt oproti pacientům s BMI v normálních hodnotách. Konkrétně bylo u pacientů s nadváhou a obezitou pozorováno nejméně 130% zvýšení relativního a 30% zvýšení absolutního rizika revize pro časný infekt.
K obdobnému výsledku došla i studie, kterou publikovali Sun a Li3. Jednalo se o metaanalýzu randomizovaných kontrolovaných klinických studií s celkovým počtem 33 778 pacientů (6065 s normálním BMI, 27 713 s vyššími hodnotami BMI). U pacientů s vyššími hodnotami BMI bylo pozorováno prodloužení operačního času, zhoršení pooperačního rozsahu pohybu a pooperačního funkčního skóre a vyšší míra pooperačních infekčních komplikací.
Oberbek a Synder2 se své studii také soustředili na časné komplikace implantace totální endoprotézy ve vztahu k hodnotám BMI. Studie se zúčastnilo 59 pacientů, kteří byli rozděleni do 3 skupin podle hodnot BMI (skupina 1 BMI < 29,99 kg/m2, skupina 2 BMI 30–34,99 kg/m2, skupina 3 BMI > 35 kg/m2). U pacientů ve třetí skupině, tedy s nejvyšším BMI, byla pozorována negativní korelace s intenzitou bolesti po výkonu a fyzickou aktivitou pacienta. Hodnota BMI by podle výsledků této studie mohla být prognostickým faktorem plánování fyzioterapie po výkonu.
Studie, kterou publikovali Chen et al.4, přichází s odlišným náhledem na problematiku. V této studii byly hodnoceny dlouhodobé výsledky u 7733 pacientů po primoimplantaci totální endoprotézy. Nebyl u nich pozorován rozdíl v 10letém přežití implantátu při změně BMI po operaci ve smyslu plus i mínus. U pacientů s obezitou 1., 2. a 3. stupně byl naopak pozorován trend k redukci BMI po implantaci endoprotézy (p = 0,002, respektive p = 0,012 a p = 0,004). U starších pacientů také byla pozorována nižší pravděpodobnost vzrůstu hmotnosti po implantaci endoprotézy (p = 0,001). Jenny et al.5 ve své studii při hodnocení 12letého přežití rovněž nepozorovali signifikantní asociaci mezi přežitím implantátu a hodnotou BMI.
Závěr
Z výsledků studií vyplývá, že obezita je signifikantním rizikovým faktorem pro peroperační a časné pooperační komplikace v rámci primoimplantace totální endoprotézy kolene. V dlouhodobém měřítku je asociace mezi obezitou a přežitím implantátu méně jasná a podle studií obezita přežití signifikantně neovlivňuje. Naopak u obézních pacientů byl pozorován trend k redukci hmotnosti po implantaci totální endoprotézy.
(holi)
CZ-2020-06-94
Zdroje:
1. Electricwala A. J., Jethanandani R. G., Narkbunnam R. et al. Elevated body mass index is associated with early total knee revision for infection. J Arthroplasty 2017; 32 (1): 252–255, doi: 10.1016/j.arth.2016.05.071.
2. Oberbek J., Synder M. Impact of body mass index (BMI) on early outcomes of total knee arthroplasty. Ortop Traumatol Rehabil 2015; 17 (2): 127–134, doi: 10.5604/15093492.1157089.
3. Sun K., Li H. Body mass index as a predictor of outcome in total knee replace: a systemic review and meta-analysis. Knee 2017; 24 (5): 917–924, doi: 10.1016/j.knee.2017.05.022.
4. Chen J. Y., Xu S., Pang H. N. et al. Change in body mass index after total knee arthroplasty and its influence on functional outcome. J Arthroplasty 2018; 33 (3): 718–722, doi: 10.1016/j.arth.2017.10.046.
5. Jenny J. Y., Saragaglia D., Bercovy M. et al. Inconsistent relationship between body weight/body mass index prior to total knee arthroplasty and the 12-year survival. Knee 2018; 33 (3): 718–722, doi: 10.1016/j.arth.2017.10.046.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.