Účinnost a bezpečnost vysokých dávek enoxaparinu v prevenci tromboembolické nemoci u morbidně obézních pacientů
Tromboembolická nemoc je významnou příčinou morbidity a mortality u hospitalizovaných pacientů, přičemž morbidní obezita patří mezi nezanedbatelné rizikové faktory tromboembolismu. U morbidně obézních pacientů byly zkoumány různé strategie tromboprofylaxe, recentně publikovaná studie porovnávala účinnost a bezpečnost vysokých dávek enoxaparinu a nefrakcionovaného heparinu.
Úvod
Obezita III. stupně neboli morbidní obezita je charakterizována hodnotou BMI ≥ 40 kg/m2. V současnosti je chápána jako velmi závažné onemocnění zvyšující morbiditu a mortalitu a snižující kvalitu života. Obezita všech stupňů je současně jedním z rizikových faktorů rozvoje tromboembolické nemoci.
V předchozích studiích byly zkoumány různé strategie profylaxe tromboembolické nemoci u hospitalizovaných morbidně obézních osob. Nicméně až do současné doby nebylo jasné, zda je optimální profylaxí u těchto pacientů nefrakcionovaný heparin ve fixní vysoké dávce, nebo nízkomolekulární heparin enoxaparin ve fixní vysoké dávce.
Průběh a cíle studie
Do studie provedené na jednom pracovišti bylo zahrnuto 305 morbidně obézních pacientů s BMI ≥ 40, kterým byl v rámci tromboprofylaxe podáván enoxaparin v dávce 40 mg po 12 hodinách (n = 115) nebo nefrakcionovaný heparin v dávce 7500 U po 8 hodinách (n = 190). Mezi primární cíle studie patřilo zhodnocení výskytu tromboembolických a závažných krvácivých příhod během hospitalizace.
Výsledky
U pacientů podstupujících profylaxi nefrakcionovaným heparinem byla pozorována signifikantně vyšší incidence závažného krvácení v porovnání s pacienty na enoxaparinu (poměr šancí [OR] 1,85; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,07–3,13; p = 0,025). V incidenci tromboembolických příhod přitom nebyl pozorován statisticky signifikantní rozdíl. Mezi jediné nezávislé prediktory závažného krvácení patřily intenzivní péče (OR 3,32; 95% CI 1,91–5,78; p < 0,001) a použití nefrakcionovaného heparinu místo enoxaparinu v prevenci tromboembolické nemoci (OR 2,16; 95% CI 1,22–3,82; p = 0,008).
Závěr
Z výsledků studie vyplývá, že enoxaparin ve vysokých dávkách vykazuje stejnou účinnost v prevenci tromboembolické nemoci u morbidně obézních pacientů jako nefrakcionovaný heparin ve vysokých dávkách. Podávání enoxaparinu je však v porovnání s nefrakcionovaným heparinem spojeno se signifikantně nižší incidencí závažného krvácení.
(holi)
Zdroj: Mason S. W., Barber A., Jones E. et al. Safety and efficacy of high-dose unfractionated heparin versus high-dose enoxaparin for venous thromboembolism prevention in morbidly obese hospitalized patients. Am J Med 2019 Dec 17, pii: S0002-9343(19)31093-9, doi: 10.1016/j.amjmed.2019.12.003 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.