Nedostatečné dávkování enoxaparinu je u pacientů po ortopedickém výkonu časté a zvyšuje riziko tromboembolické nemoci
Ortopedické a traumatologické výkony v oblasti pánve a dolních končetin jsou asociovány se signifikantním zvýšením rizika tromboembolické nemoci. U těchto výkonů je proto doporučena profylaxe antikoagulancii v perioperačním a pooperačním období. Nejčastěji se podávají nízkomolekulární hepariny, mezi něž se řadí enoxaparin. Recentně publikovaná studie autorů z Utažské univerzity se soustředila na nedostatečné dávkování enoxaparinu a jeho vliv na rozvoj tromboembolické nemoci v 90 dnech následujících po výkonu.
Úvod
Hluboká žilní trombóza je závažnou komplikací ortopedických a traumatologických operačních výkonů. Mezi operace s největším rizikem rozvoje hluboké žilní trombózy patří rozsáhlé výkony na dolních končetinách a pánvi, především implantace totální endoprotézy kyčle a kolena, ale také traumatologické zákroky, zejména akutní osteosyntézy, a dále výkony řešící komplikace v podobě pakloubů.
V současné době je zlatým standardem perioperační profylaxe tromboembolické nemoci podávání nízkomolekulárních heparinů. Prezentovaná studie se zaměřila na problematiku poddávkování enoxaparinu u pacientů podstupujících operační výkon v oblasti pánve a na dolních končetinách a následné riziko rozvoje tromboembolické nemoci.
Průběh a výsledky studie
Do prospektivní studie byli zařazeni pacienti podstupující akutní výkon v oblasti pánve a dolních končetin z důvodu fraktury nebo výkon k řešení pakloubu v téže oblasti. Pacientům byl v rámci profylaxe tromboembolické nemoci podáván enoxaparin v dávce 30 mg 2× denně. Bylo provedeno vyšetření na hladinu anti-Xa s cílovým rozmezím 0,2–0,4 IU/ml. Pokud této hladiny nebylo dosaženo, byla dávka enoxaparinu upravena navýšením o 10 mg, s následným kontrolním vyšetřením anti-Xa.
Studie se zúčastnilo celkem 109 pacientů, přičemž u 43 % zúčastněných byla pozorována nedostatečná hladina anti-Xa (< 0,2 IU/ml) při standardním dávkování enoxaparinu. Nízké hladiny byly predikovány vyšší hmotností, chirurgickým výkonem v oblasti acetabula a délkou operačního výkonu (p < 0,001, respektive 0,006 a 0,004). Úprava dávkování enoxaparinu přispěla ke zvýšení podílu pacientů, kteří dosáhli cílové hladiny anti-Xa, a to na 87,8 % (p < 0,001).
U pacientů s nedostatečnou hladinou aktivity anti-Xa během hospitalizace nebo při propuštění bylo pozorováno signifikantní zvýšení míry rozvoje tromboembolické nemoci v následujících 90 dnech od výkonu v porovnání s pacienty s aktivitou anti-Xa v profylaktickém rozmezí (hluboká žilní trombóza 12 vs. 1,36 %; p = 0,023; plicní embolie 8 vs. 0 %; p = 0,027). V průběhu studie nebyl pozorován žádný případ závažného krvácení.
Závěr
Ze studie vyplývá, že standardní dávkování enoxaparinu je u pacientů podstupujících chirurgický výkon v oblasti pánve a dolních končetin často spojené s nedostatečnou hladinou aktivity anti-Xa a zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci v následujících 90 dnech.
(holi)
Zdroj: Jones D. L., Jones W. A., Fleming K. I. Underdosing of prophylactic enoxaparin is common in orthopaedic trauma and predicts 90-day venous thromboembolism. J Orthop Trauma 2019 Nov; 33 (11): 570–576, doi: 10.1097/BOT.0000000000001563.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.