Screeningy karcinomu plic a CHOPN mají význam. Co říkají nejaktuálnější data z Česka?

Kdy a u koho indikovat CT?

Chronická preventabilní a/nebo léčitelná onemocnění plic včetně CHOPN i karcinomu souvisejí s věkem a kouřením. CT patří v pneumologii mezi základní nástroje diferenciální diagnostiky. Při cíleném hledání se často nachází u téhož pacienta dvě nebo tři respirační choroby najednou. Kromě kouření existuje řada škodlivých civilizačních faktorů – velké požáry, probíhající válka, dopravní znečištění, znečištění v pracovním prostředí, změny klimatu. S obrovským znečištěním se přitom potýká většina Evropy. Podle aktuálních výzkumů je ovšem klíčové nikoliv to, kde člověk žije, ale kde je fyzicky aktivní.

Většina pacientů s karcinomem plic trpí i dalšími plicními chorobami a většina těch závažných se projevuje velmi pozdě nebo velmi nespecificky. Odborný časopis Chest vydal v roce 2021 doporučení, kdy u karcinomu plic provést nízkodávkové CT. Potvrzuje se, že screening karcinomu plic jednoznačně prodlužuje život a dramaticky zvyšuje počet operabilních nádorů, které mohou zásadně změnit prognózu.

V letošním roce vyšla aktualizovaná doporučení GOLD pro CHOPN (COPD GOLD 2023), která nově zahrnují informace o screeningu CHOPN a využití CT. Například u asymptomatických pacientů, kteří kouří a jsou ve věku okolo 50 let, screening CHOPN není indikovaný, neboť nebylo prokázáno, že by měl nějaký přínos. Screening by měl podstoupit člověk, který vykazuje symptomy a kouří více než 20 krabičkoroků. První data týkající se screeningu CHOPN naznačují, že umožňuje zahájit léčbu dřív a dříve cílit na ukončení kouření. I u pacientů s CHOPN je doporučováno zvážit, jestli by neměli podstoupit CT vyšetření také kvůli detekci karcinomu plic.

V Česku aktuálně probíhají dva programy, jejichž účelem je brzký záchyt plicních onemocnění: „Karcinom plic – program časného záchytu“ a „NSC – Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci“.

Screening karcinomu plic − dosavadní výstupy

Screening bronchogenního karcinomu probíhá od roku 2022, je koncipován minimálně na 5 let a pacienti jsou vyhledáváni v rizikové (asymptomatické) populaci, přičemž cílovou skupinu tvoří kuřáci (≥ 20 krabičkoroků) ve věku 55−74 let. Rizikový jedinec podstoupí nízkodávkové CT, zásadní roli má radiolog, který pacienty rozděluje do 3 skupin (negativní/neurčitý/pozitivní nález). Zvyšuje se proto počet radiologů, kteří jsou v programu zapojeni.

V 1. čtvrtletí roku 2022 pacienti přicházeli přes praktické lékaře, později mohli jít přímo k pneumologům. Podle dat zdravotních pojišťoven, která jsou k dispozici se zpožděním, se pacienti rekrutují v podstatě v každém kraji a ve většině okresů, více se to daří v Praze či severních Čechách. Zároveň však 48,5 % (1690) vytipovaných osob přes poučení ze strany praktika výkon odmítlo, a k pneumologovi tak bylo odesláno pouze 51,5 % (1796) z celkem 3486 vytipovaných jedinců.

První výstupy zdravotních pojišťoven ze začátku prosince 2022 ukazují, že za 1. a 2. čtvrtletí roku 2022 bylo vyšetřeno 703 osob, z nich 3,7 % bylo jednoznačně pozitivních, a tedy určených k endoskopii kvůli cílenému pátrání po příčině vzniklých lézí, 73,3 % tvořily negativní nálezy a ve 23 % případů byl nález nejasný. Dle dat z radiologických pracovišť, která mají předstih oproti pojišťovnám, bylo k 9. prosinci 2022 vyšetřeno již 2260 osob: 3,5 % nálezů bylo pozitivních, 72,3 % negativních a zbylých 24,2 % neurčitých.

Program záchytu CHOPN

V rámci pilotního projektu brzkého záchytu CHOPN probíhalo v letech 2018–2022 vyhledávání nových pacientů v rizikové, a navíc symptomatické populaci, letos mají být data vyhodnocena. Cílovou skupinu tvořili kuřáci (≥ 10 krabičkoroků) ve věku 40−69 let. Podstatnou část jich doporučil k vyšetření praktický lékař, část šla přímo k pneumologovi.

Dle údajů z konce minulého roku bylo vyšetřeno 942 lidí, z nichž 35,8 % mělo jednoznačné známky CHOPN, o které se dříve nevědělo, a u všech se jednalo o mírné stadium (GOLD 1−2). Nespecifické plicní postižení bylo zjištěno u 28,1 % (265) a z těch, kteří z této skupiny přišli na kontrolu za 3–6 měsíců (38), se u 26,3 % (10 osob) prokázala CHOPN. Celkem tedy byla CHOPN nově diagnostikována u 347 z 942 účastníků projektu. Z pacientů přicházejících od praktických lékařů mělo pozitivní nález 26 %, zatímco u těch, kteří sami vyhledali pneumologa, tento podíl dosahoval 40 %. Obecně platí, že jakmile je člověk donucen kvůli symptomům vyhledat specialistu, motivace je výraznější.

Zvažuje se spojení obou projektů

Pacienti často splňují kritéria obou zmíněných programů, do budoucna je proto namístě uvažovat o jejich spojení, tedy o propojení funkčních a zobrazovacích testů s cílem vyšetřit rizikové osoby. Na pracovišti přednášejícího už jsou k dispozici první data ze souboru 29 pacientů, u nichž sice v rámci screeningu nebyl zjištěn ca plic, ale po absolvování screeningového programu byla u 60 % z těchto domněle pneumologicky zdravých osob nově nalezena respirační patologie. Ve 35 % (10) případů se jednalo o CHOPN či asthma bronchiale, v 7 % (2) o suspektní tumory plic.

Přednášející dále upozornil na práci publikovanou v časopisu Respiratory Research, jejíž autoři našli speciální způsob jak zvýšit citlivost screeningu, a sice na základě cytologického vyšetření obyčejného sputa účastníků. Tento postup může zvýšit výtěžnost screeningu zejména u pacientů nacházejících se v neprůkazné, šedé zóně.

Podle docenta Koblížka existuje dost důkazů (a navíc stále přibývají další), že screening karcinomu plic u pacientů v riziku je vysoce přínosný a může příznivě změnit osud vyšetřených osob. Zároveň upozornil, že po pandemii COVID-19 k pneumologům docházejí pacienti ve středním věku s karcinomem plic ve stadiu III/IV, kteří podle jeho slov zemřou zbytečně.

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz

Zdroj: Koblížek V. Screening závažných onemocnění plic (karcinom plic a CHOPN). Odborný seminář Aktuality v léčbě respiračních onemocnění, 25. ledna 2023.