Role sestry před stomickou operací i po ní je zásadní − může ovlivnit nejen rekonvalescenci, ale též budoucí kvalitu života
The American Journal of Nursing recentně publikoval článek věnovaný praktickým aspektům péče o pacienty s urostomií. Je určen primárně sestrám, jež jsou zapojeny do péče o hospitalizované osoby před vyvedením urostomie a následně po stomické operaci. Autorkou textu je renomovaná stomická sestra, která k tématu přistupuje díky svým zkušenostem velmi komplexně a prakticky. Vyzdvihuje nejen význam edukace sester na téma stomie, ale také nutnost předávání informací pacientům a jejich rodinným příslušníkům. V následujícím textu přehledně shrnujeme vše podstatné pro praxi.
Úvod
Předoperační a pooperační péče o pacienty s urostomií patří v ideálním případě do rukou stomické sestry. Pokud není sestra s touto specializací k dispozici, je potřeba, aby péči zastala všeobecná sestra. Sestry ovšem mnohdy nemají potřebné znalosti a zkušenosti a značná část z nich se cítí při péči o pacienty se stomií nejistě. Frustrace se v takových případech objevuje i na straně pacientů, kteří vnímají, že sestra plnohodnotně nezvládá ošetřování stomie ani edukaci. Spolupráce sestry a pacienta je přitom nezbytná, aby se dotyčný seznámil s principem operace, podobou stomie, správnou péčí o vývod i zásadami pro budoucí život s urostomií.
Předoperační péče ve znamení edukace
Role sestry před operací spočívá zejména v edukaci na téma urostomie. Nedílnou součástí předoperační péče je také praktická ukázka místa, kde bude stomie vyvedena. Stomická operace zásadně ovlivňuje život pacientů, proto je nutné s nimi komunikovat nejen o samotné operaci (typ a rozsah výkonu apod.), ale také o tom, co bude následovat bezprostředně po ní. Sestra by měla srozumitelně vysvětlit, jak budou vypadat první dny se stomií, co se týká stravy, péče o ránu, bolesti či aktivity. Do předoperační péče patří rovněž seznámení se všemi stomickými pomůckami a se základy péče o stomii.
Řada nemocných se před operací potýká s úzkostnými stavy a nejistotou, ovšem správný přístup sestry během přípravy a edukace pacienta může tyto stavy zmírnit. Žádná otázka by neměla zůstat nezodpovězena a pacientovi by se mělo dostat ujištění, že i se stomií se může vrátit do zaměstnání, věnovat se volnočasovým aktivitám a vést plnohodnotný život.
Zásadní témata po operaci: hojení, hydratace, management bolesti, psychika
Pacient by měl vědět, že prioritou po operaci je bezproblémové hojení a co nejrychlejší návrat k běžným aktivitám. Úkolem sestry je tedy nejen péče o stomii, ale také průběžná edukace stomika, aby se uměl o vývod po propuštění starat sám. Jestliže pacient nebude vědět, jak má stomie vypadat, jen stěží později rozpozná známky možných komplikací. Stomie by měla mít červenou barvu a měla by být přirozeně vlhká. Pokud je stomie tmavě červená, může se jednat o projev narušeného krevního zásobení, které by mohlo vést až k nekróze. Naopak otok je po operaci běžným jevem, stejně jako stopy hlenu na stomii. Sestra by měla pacienta upozornit, že velikost stomie se v průběhu času mění (zmenšuje se) a do 6 týdnů po operaci získá svůj finální rozměr.
Pacienti jsou po vyvedení urostomie obvykle odkázáni na intravenózní příjem tekutin. Počáteční monitorování příjmu a výdeje tekutin je zásadní mimo jiné pro posouzení funkce ledvin a odhalení případného úniku moči. Parenterální výživa není podle aktuálních guidelines nezbytná a urostomici by se měli co nejdříve po operaci vrátit k běžné perorální výživě. Počáteční dieta spočívá v tekuté bezezbytkové stravě s nízkým obsahem vlákniny. Žádná zásadní dietní omezení nebývají po období rekonvalescence potřeba. Urostomici by měli dbát na dostatečnou hydrataci, a pokud nemají žádné kontraindikace, měli by vypít přibližně 2 litry vody denně. Zásady pitného režimu coby prevence dehydratace a onemocnění ledvin by měla sestra vysvětlit v rámci edukace každému pacientovi s urostomií.
Hodnocení bolesti a její léčba patří mezi klíčové aspekty ošetřovatelské péče po stomické operaci. Bolest může narušit včasnou mobilizaci, která je nezbytná v prevenci pooperačních komplikací, a zabránit pacientům v nácviku individuální péče o stomii. Po stomických operacích se využívají běžné škály určené pro hodnocení bolesti i běžná analgetika.
Stomická operace představuje fyzickou, psychickou i emocionální zátěž. Sestra v tomto směru hraje důležitou roli, protože může pacienta po všech stránkách připravit na život se stomií. Správně nastavená komunikace, která navodí důvěru mezi stomikem a sestrou, umožní edukaci ve všech sférách včetně intimního života. Sestra také může být první osobou, která u těchto pacientů rozpozná známky deprese. Depresivní poruchy se vyskytují u téměř poloviny osob po stomické operaci, což je značně více než v běžné populaci.
Závěr
Před propuštěním pacienta z nemocniční péče by se sestra měla přesvědčit, že dotyčný zná zásady správné péče o vývod a ví, jak používat stomické pomůcky. Měl by mít k dispozici také potřebné kontakty na stomickou poradnu, pacientské spolky či další instituce, s nimiž bude ve styku. Kvalitní příprava na život se stomií, která začíná již před operací, dokáže pozitivně ovlivnit rekonvalescenci i kvalitu života v následujících měsících a letech. Role sestry je tedy v tomto ohledu nenahraditelná a neměla by zůstat v pozadí. I proto je součástí citovaného článku praktický dvoustránkový průvodce péčí o urostomii, který může sestrám sloužit jako vodítko při edukaci nebo jako informační materiál určený přímo pro pacienty.
(pak)
Zdroj: Cross H. H., Schempp B. A. Nursing care for patients after urostomy surgery. Am J Nurs 2024 Jun 1; 124 (6): 28−36, doi: 10.1097/01.NAJ.0001023016.51756.d3.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
