Nový hematologický biomarker v rámci včasné diagnostiky sepse

Limity detekce časných septických stavů

Drtivá většina případů sepse (> 85 %) je přítomná již v době přijetí pacienta do zdravotnického zařízení, přičemž zhoršení z nezávažného stavu do život ohrožující sepse může nastat velmi rychle. V prostředí akutního příjmu však bývá obtížné odlišit sepsi od akutního stavu z neinfekční příčiny z důvodu obdobné symptomatologie.

Problematika včasné diagnostiky sepse je tak v současnosti jedním z nejvíce diskutovaných témat v odborných kruzích. V detekci časných septických stavů se uplatňují klinická kritéria systémové zánětlivé odpovědi organismu (SIRS) nebo alternativně také zhodnocení časných známek orgánového selhání pomocí skóre qSOFA (quick Sepsis-related Organ Failure Assessment). Klinická prezentace sepse je nicméně variabilní a senzitivita a prediktivní hodnota skórovacích systému je tak velmi široká.

S rychle se rozvíjejícím oborem in vitro diagnostiky přibývá množství biomarkerů, které slouží k včasné diagnostice sepse. Jedním z nich je zhodnocení distribuční šíře monocytů (MDW − monocyte distribution width) pomocí hematologických analyzátorů série DxH 800 společnosti Beckman Coulter.

Cílem níže citované práce bylo zhodnotit, zda právě stanovení parametru MDW spolu s ostatními klinickými parametry zvyšuje pravděpodobnost včasné diagnostiky.

Metodika a výsledky analýzy

Do retrospektivní analýzy byla zahrnuta data 2158 pacientů ve věku 18–89 z pohotovostních oddělení 3 velkých akademických center ve Spojených státech amerických. Celkem 358 pacientů splnilo kritéria „sepse-2“ a 243 pacientů kritéria „sepse-3“, a to v období do 12 hodin od přijetí do péče. Pravděpodobnost přítomnosti sepse byla v rámci iniciálního vyšetření hodnocena pomocí parametru MDW, a to samostatně nebo v kombinaci s kritérii SIRS a skóre qSOFA.

Abnormální hodnota MDW (> 20,0) byla asociována s konzistentním zvýšením pravděpodobnosti sepse. Normální hodnota MDW byla asociována s konzistentním snížením pravděpodobnosti sepse v kombinaci s kritérii SIRS (tachykardie, tachypnoe, abnormální počet bílých krvinek nebo abnormalita tělesné teploty) a qSOFA (tachypnoe, alterace mentálního stavu, ale nikoliv hypotenze).

Bez ohledu na variabilitu kritérií SIRS a skóre qSOFA byla při abnormální hodnotě MDW (v porovnání s normální hodnotou) v rámci iniciálního vyšetření pozorována přibližně 6× vyšší pravděpodobnost sepse v rámci kritéria „sepse-2“ a přibližně 4× vyšší pravděpodobnost sepse v rámci kritéria „sepse-3“. Přibližně u 31 % pacientů byly při iniciálním vyšetření pozorovány počty bílých krvinek v referenčním rozmezí, přičemž zvýšená hodnota MDW v této skupině predikovala vyšší pravděpodobnost sepse, a naopak normální hodnota MDW predikovala nižší pravděpodobnost sepse. Nezávisle na vyšetření počtu bílých krvinek byla abnormální hodnota MDW prediktorem vyšší pravděpodobnosti sepse.

Závěr

Z výsledků citované práce vyplynulo, že hodnota MDW zlepšuje včasnou detekci sepse a je komplementární se skórovacími systémy SIRS a qSOFA, které jsou aktuálně používány pro diagnostiku septických stavů. Jedná se o další argument pro začlenění tohoto vyšetření ke standardním diagnostickým postupům časných případů sepse.

(holi)

Zdroj: Crouser E. D., Parrillo J. E., Martin G. S. et al. Monocyte distribution width enhances early sepsis detection in the emergency department beyond SIRS and qSOFA. J Intensive Care 2020; 8: 33, doi: 10.1186/s40560-020-00446-3.