Vliv životního stylu na přínos farmakoterapie hypertenze a dyslipidémie
Antihypertenzní a hypolipidemická terapie snižuje riziko kardiovaskulárních (KV) chorob. Observační studie prokázaly, že tento vliv mají také faktory zdravého životního stylu. Je ale přínos farmakoterapie hypertenze a dyslipidémie ovlivněn dodržováním zdravého životního stylu? Na to se pokusila odpovědět analýza dat z klinické studie HOPE-3.
Úvod
HOPE-3 byla mezinárodní dvojitě zaslepená randomizovaná placebem kontrolovaná klinická studie, které se zúčastnilo 12 705 pacientů ve středním kardiovaskulárním riziku bez KV chorob. Pacienti byli randomizováni k terapii rosuvastatinem v dávce 10 mg, nebo fixní kombinací kandesartan/hydrochlorthiazid v dávce 16/12,5 mg, nebo jejich kombinací, nebo k podávání placeba. Medián sledování činil 5,6 roku. Primárním sledovaným parametrem byl výskyt KV příhod.
U rosuvastatinu bylo v porovnání s placebem pozorováno snížení rizika složeného KV sledovaného parametru o 23 % a u kombinované terapie o 29 %. Přínos antihypertenzní terapie z hlediska snížení rizika KV příhod byl zjištěn pouze u pacientů se systolickým tlakem v nejvyšším tercilu (≥ 143,5 mmHg), relativní riziko se v této skupině snížilo o 28 %.
Metodika analýzy
Za účelem analýzy byli pacienti rozděleni do skupin podle dodržování zásad zdravého životního stylu. Zohledněny byly 4 faktory životního stylu: kouření (nekuřáci a bývalí kuřáci, kteří nekouří > 1 rok vs. aktivní kuřáci a bývalí kuřáci, kteří nekouří ≤ 1 rok), fyzická aktivita (střední až vysoká vs. malá), optimální poměr obvodu pasu a boků (≤ 0,89 pro muže a ≤ 0,84 pro ženy vs. vyšší hodnoty) a kvalita výživy (zdravá vs. nezdravá dieta). Sledovaným parametrem byl výskyt kardiovaskulárních příhod: úmrtí z KV příčin, nefatální infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, srdeční selhání, revaskularizace, zresuscitované srdeční selhání nebo angina pectoris s doloženou ischémií myokardu.
Zdravotní data potřebná pro analýzu byla dostupná u 12 521 účastníků studie HOPE-3. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: s ≥ 2 faktory zdravého životního stylu (n = 8329, 66,5 %) a s < 2 faktory zdravého životního stylu (n = 4192; 33,5 %). Mezi skupinami nebyl pozorován významný rozdíl v adherenci k terapii.
Výsledky
U pacientů s ≥ 2 faktory zdravého životního stylu bylo pozorováno nižší riziko KV příhod v porovnání s pacienty s < 2 faktory zdravého životního stylu (poměr rizik [HR] 0,85, 95% interval spolehlivosti [CI] 0,73–1,00).
Při kombinované antihypertenzní a hypolipidemické terapii se v porovnání s placebem snížilo riziko KV příhod jak ve zdravěji žijící skupině (HR 0,74; 95% CI 0,57–0,97), tak v méně zdravě žijící skupině (HR 0,61; 95% CI 0,43–0,88). Podobné výsledky byly zjištěny při léčbě rosuvastatinem. U pacientů s ≥ 2 faktory zdravého životního stylu kleslo v porovnání s placebem riziko KV příhod o 26 % (HR 0,74; 95% CI 0,62–0,90) a u pacientů s < 2 faktory zdravého životního stylu o 21 % (HR 0,79; 95% CI 0,61–1,01).
Přínos monoterapie kandesartanem/hydrochlorothiazidem v porovnání s placebem z hlediska snížení rizika KV příhod byl pozorován u méně zdravě žijící skupiny (HR 0,78; 95% CI 0,61–1,00), ale nikoliv u skupiny s ≥ 2 faktory zdravého životního stylu. U pacientů se systolickým tlakem v nejvyšším tercilu (≥ 143,5 mmHg) vedl kandesratan/hydrochlorothiazid k významnému snížení rizika KV příhod v porovnání s placebem u obou skupin (zdravěji žijící populace: HR 0,76; 95% CI 0,58–1,01; méně zdravě žijící populace: HR 0,65; 95% CI 0,44–0,97).
Závěr
Z výsledků analýzy vyplynulo, že kombinovaná terapie kandesartanem/hydrochlorothiazidem a rosuvastatinem a monoterapie tímto statinem snižuje riziko KV příhod u zdravěji i méně zdravě žijících pacientů. Monoterapie kandesartanem/hydrochlorothiazidem prokázala významné snížení rizika KV příhod u pacientů s < 2 faktory zdravého životního stylu a u pacientů se systolickým tlakem ≥ 143,5 mmHg nezávisle na hodnocených faktorech životním stylu.
(holi)
Zdroj: Dagenais G. R., Jung H., Lonn E. Effects of lipid-lowering and antihypertensive treatments in addition to healthy lifestyles in primary prevention: an analysis of the HOPE-3 trial. J Am Heart Assoc 2018; 7 (15), pii: e008918, doi: 10.1161/JAHA.118.008918.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.