Kognitivní zlepšení po podání losartanu u normotenzních mladých dospělých

Úvod

V některých studiích na hlodavcích byl pozorován příznivý vliv ARBs na indukované deficity paměti a učení. Ve studiích na lidech bylo opakovaně popsáno zvýšení kvality života po zahájení antihypertenzní léčby pomocí sartanů. Studií, které by se věnovaly přímo zlepšení kognitivních funkcí, nebylo mnoho, a většina z nich navíc byla provedena na dobrovolnících s hypertenzí, kteří kromě sartanů během studie užívali další antihypertenzní medikaci.

Průběh studie

Do své studie si autoři prezentované práce vybrali ze skupiny ARBs konkrétně losartan, u kterého se již v minulosti uvažovalo o potenciálu příznivě ovlivňovat kognici u starších dospělých. Vliv losartanu podaného v jedné dávce hodnotili u normotenzních mladých dospělých, aby bylo možné odlišit účinek antihypertenzní od účinku na kognici. Losartan byl účastníkům podáván nejdříve samostatně a poté v kombinaci se skopolaminem, jenž při podání mladým zdravým dobrovolníkům vede k přechodnému zhoršení kognitivních funkcí a vytváří tak deficit podobný tomu u starších dospělých. Kromě testu na prospektivní paměť, jež je nejcitlivějším ukazatelem s věkem souvisejícího kognitivního útlumu, byl v baterii i test na epizodickou paměť, vizuální paměť, test reakční rychlosti a pozornosti.

Jednalo se o dva placebem kontrolované dvojitě zaslepené výzkumy, jejichž účastníci absolvovali testovou baterii před požitím jednorázově podaného losartanu a po něm. V první fázi byli účastníci náhodně přiděleni do skupiny s placebem, losartanem 50 mg nebo losartanem 100 mg. Ve druhé fázi byli účastníci náhodně přiděleni do 1 ze 4 skupin: placebo/placebo, placebo/skopolamin, losartan/skopolamin a losartan/placebo (50 mg losartan perorálně a 1,2 mg skopolaminu perorálně).

Výsledky

Losartan v dávce 50 mg podaný v monoterapii zlepšil výkon v těch částech testu, které se věnovaly prospektivní paměti. Pokud byl podán v kombinaci se skopolaminem, zvrátil jeho negativní vliv ve standardním testu rozhodování (p < 0,01) a testu prospektivní paměti (p < 0,008).

Závěr

Výsledky této studie podporují již dříve zveřejněná zjištění a naznačují, že léčba ARBs přináší benefity i mimo svůj antihypertenzní efekt. Mechanismus tohoto účinku losartanu je nicméně zatím nejasný. Může být způsoben změnami v hemodynamice nebo prevencí některých nevaskulárních účinků angiotenzinu II, roli může ovšem hrát i větší dostupnost angiotenzinu II a jeho následný rozpad na menší části (např. angiotenzin IV). Ve studiích na hlodavcích bylo totiž prokázáno, že angiotenzin IV podporuje kognici, pravděpodobně zvýšeným vychytáváním glukózy nebo změnou metabolismu oxytocinu v mozku. Další výzkum v této oblasti může vyústit v úspěšný vývoj léků proti demenci.

(epa)

Zdroj: Mechaeil R., Gard P., Jackson A., Rusted J. Cognitive enhancement following acute losartan in normotensive young adults. Psychopharmacology (Berl) 2011; 217 (1): 51−60, doi: 10.1007/s00213-011-2257-9.