Zaostřeno na vliv teriflunomidu na subpopulace lymfocytů
Teriflunomid je častou volbou v dlouhodobé terapii relabující-remitující formy roztroušené sklerózy. Při užívání této imunomodulační látky dochází k poklesu počtu lymfocytů. Jeho účinek na různé subpopulace lymfocytů ovšem nebyl zcela uspokojivě objasněn. Zpřesnit tyto poznatky se pokusili italští autoři studie publikované v časopisu Neurology: Neuroimmunology and Neuroinflammation.
Mechanismus účinku
Teriflunomid je imunomodulační látka s protizánětlivými účinky, která selektivně a reverzibilně inhibuje mitochondriální enzym dihydroorotátdehydrogenázu potřebnou pro syntézu pyrimidinu de novo. Teriflunomid tudíž redukuje proliferaci aktivovaných B a T lymfocytů, které syntézu pyrimidinu de novo k růstu potřebují. Přesný mechanismus, na kterém je založen terapeutický účinek teriflunomidu v terénu roztroušené sklerózy, není zcela znám, je však založen na snížení počtu lymfocytů.
Metodika a průběh studie
Do studie bylo zařazeno 10 pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou starších 18 let. Během studie u žádného ze sledovaných pacientů nedošlo k relapsu. Analyzovány byly vzorky krve před 3měsíční nebo 12měsíční léčbou teriflunomidem a po ní.
Ve skupině léčené 3 měsíce byly 3 pacienti (2 muži a 1 žena), jejich průměrný věk činil 43,6 ± 1,5 roku, průměrná hodnota skóre EDSS 3,0 ± 1,5 a průměrná doba trvání roztroušené sklerózy 15,3 ± 10,5 roku. Ve skupině léčené 12 měsíců bylo 7 pacientek, jejich průměrný věk činil 54,8 ± 8,9 roku; průměrná hodnota skóre EDSS 3,0 ± 1,5 před léčbou a 3,1 ± 1,7 po 12 měsících, průměrná doba trvání onemocnění pak 13,4 ± 4,8 roku.
Průtokovou cytometrií byly analyzovány subpopulace B lymfocytů (paměťové buňky, regulační a zralé), T lymfocytů (efektorové a regulační) a NK buněk (CD56 dim a CD56 bright).
Výsledky a závěr
Teriflunomid významně snížil absolutní počty CD19+ B lymfocytů, regulačních a zralých B lymfocytů. T lymfocyty byly ovlivněny v menší míře. Snižovaly se počty jak efektorových CD4+ T lymfocytů (TH1, TH17 a TH1/17), tak regulačních CD8+ a CD4+ T lymfocytů. Nedošlo k detekovatelnému poklesu NK buněk.
Tato data ukazují, že teriflunomid ovlivňuje ty buňky imunitního systému, které mají důležitou roli v imunopatogenezi roztroušené sklerózy – zejména B lymfocyty (CD19, regulační a zralé), méně pak T lymfocyty.
(dos)
Zdroj: Gandoglia I., Ivaldi F., Laroni A. et al. Teriflunomide treatment reduces B cells in patients with MS. Neurol Neuroimmunol Neuroinflamm 2017; 4 (6): e403, doi: 10.1212/NXI.0000000000000403.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.