Vliv zanechání kouření na prognózu roztroušené sklerózy
Kouření cigaret je jedním z rizikových faktorů vzniku roztroušené sklerózy a může ovlivnit také průběh nemoci. Švédská studie sledovala vliv zanechání kouření na prognózu pacientů, kteří byli aktivními kuřáky v době stanovení diagnózy.
Kouření cigaret je jedním z rizikových faktorů vzniku roztroušené sklerózy a může ovlivnit také průběh nemoci. Švédská studie sledovala vliv zanechání kouření na prognózu pacientů, kteří byli aktivními kuřáky v době stanovení diagnózy.
Kouření je rizikovým faktorem různých autoimunitních poruch, včetně chronických zánětlivých onemocnění centrální nervové soustavy. V souvislosti s roztroušenou sklerózou je spojováno s častějšími relapsy a rychlejším přechodem do sekundárního chronicko-progresivního stadia onemocnění. Nedávno publikovaná práce zhodnotila vliv zanechání kouření po stanovení diagnózy na prognózu pacientů.
Plán studie
Do průřezové klinické studie bylo zahrnuto 728 pacientů evidovaných ve švédském národním registru, kteří kouřili v době stanovení diagnózy. Údaje o kuřáckých návycích pacientů byly získávány mezi lety 2009 a 2011 v ročním intervalu prostřednictvím dotazníkového šetření. Pomocí statistického modelu byl zhodnocen vliv kouření na urychlení nástupu progresivního stadia. Dále byla porovnávána doba do progrese onemocnění u skupiny pacientů, kteří přestali kouřit v roce stanovení diagnózy (n = 118), a u skupiny pacientů, kteří kouřit nepřestali (n = 332). Do celkového zhodnocení byly zahrnuty i ostatní důležité faktory, jako je pohlaví, BMI, věk v době stanovení diagnózy, eventuálně užívání šňupacího tabáku.
Výsledky studie
Studie zaznamenala statisticky signifikantní rozdíl v prognóze pacientů, kteří po stanovení diagnózy kouřit přestali, proti těm, kteří v kouření pokračovali. Každý další rok kouření urychloval nástup progresivního stadia nemoci o 4,7 % (akcelerační faktor 1,047; 95% CI 1,023–1,072; p < 0,001). Z analýzy dále vyplynulo, že u pacientů, kteří pokračují v kouření v roce následujícím po stanovení diagnózy, dochází k rozvoji progresivního stadia rychleji. Medián věku při přechodu do progresivního stadia byl u kuřáků 48 let a u stop-kuřáků 56 let.
Závěr
Autoři prokázali, že kouření není pouze rizikovým faktorem vzniku roztroušené sklerózy, ale že má negativní dopad i na celkovou prognózu nemocného. Doporučují proto, aby pacienti kuřáci byli varováni před možnou rychlejší progresí onemocnění a nabádáni k zanechání kouření.
(bak)
Zdroj: Ramanujam R., Hedström A. K., Manouchehrinia A. et al. Effect of smoking cessation on multiple sclerosis prognosis. JAMA Neurol 2015 Sep 8: 1–7; doi: 10.1001/jamaneurol.2015.1788.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.