Vitamín D by mohl být využit v terapii roztroušené sklerózy
Vitamín D je schopen u laboratorních myší s roztroušenou sklerózou potlačit migraci autoagresivních lymfocytů do centrálního nervového systému. Alespoň to tvrdí autoři studie, jež byla nedávno provedena na americké Univerzitě Johna Hopkinse.
Podle dostupných informací je výskyt roztroušené sklerózy vyšší v oblastech, které jsou dále od rovníku, tedy v místech s nižší intenzitou slunečního záření, jež je přirozeným zdrojem vitamínu D. Otázkou možného využití této látky při prevenci či léčbě roztroušené sklerózy se zabývali američtí vědci.
Autorka studie Anne R. Gocke, Ph.D., uvádí, že přínos vitamínu D v souvislosti s roztroušenou sklerózou patrně není v narušení tvorby či funkce autoagresivních lymfocytů, ale v blokádě jejich přesunu do centrálního nervového systému. Zatímco užívání řady léků využívaných v terapii roztroušené sklerózy představuje pro organismus dlouhotrvající imunodeficitní stav, efekt vitamínu D je možné rychle zrušit ukončením jeho podávání, což se zdá být výhodné zejména v případě probíhající infekce.
Vědci ve své studii sledovali chování Th-lymfocytů u myší s experimentální autoimunitní encefalomyelitidou, hlodavčí formou roztroušené sklerózy. Za přítomnosti vitamínu D dochází dle autorů studie k tvorbě myelin-reaktivních Th-lymfocytů, sekreci prozánětlivých cytokinů a nedochází k přednostní diferenciaci v supresorové T-lymfocyty. Sledované buňky jsou schopné opustit lymfatickou uzlinu a vstoupit do periferní cirkulace, avšak ztrácí schopnost migrovat do centrálního nervového systému. Po ukončení terapie vitamínem D se u laboratorních myší rychle rozvíjí experimentální autoimunitní encefalomyelitida, což svědčí o dočasných účincích této látky.
Otázku využitelnosti vitamínu D v prevenci či terapii roztroušené sklerózy u lidí zodpoví až další studie, které je v této souvislosti nutné provést.
(veri)
Zdroj: Grishkan I. V., et al. 1,25-Dihydroxyvitamin D3 selectively and reversibly impairs T helper-cell CNS localization. Proceedings of the National Academy of Sciences 2013 Dec 24; 110 (52): 21101–6; doi: 10.1073/pnas.1306072110
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.