#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Teriflunomid v léčbě RRRS: Nejlépe funguje lék, který pacient skutečně užije

24. 4. 2023

Teriflunomid je perorální chorobu modifikující léčivo (DMDs) využívané v terapii relabující-remitující roztroušené sklerózy (RRRS). Autoři níže citované americké práce hodnotili adherenci k této léčbě a následně vliv adherence na výskyt relapsů RRRS a čerpání zdravotní péče během 1 roku po první preskripci teriflunomidu.

Teriflunomid v léčbě roztroušené sklerózy 

Většina pacientů s roztroušenou sklerózou má relabující-remitující formu onemocnění charakterizovanou střídáním atak (relapsů) a remisí onemocnění. Pro pacienty s RRRS je k dispozici řada chorobu modifikujících léčiv v perorální, subkutánní či intravenózní formě s prokázaným vlivem na snížení výskytu relapsů a zmírnění dalších projevů onemocnění. Jedním z nich je perorální imunomodulans s protizánětlivými účinky teriflunomid, indikovaný k léčbě dospělých a dětí starších 10 let s RRRS a užívaný 1× denně. I přes prokázanou účinnost a bezpečnost a jednoduché podávání není adherence k této terapii v praxi optimální. Zmíněná práce se proto zaměřila na zhodnocení adherence pacientů s RRRS k užívání teriflunomidu podle počtu dní pokrytých léčbou a následně na souvislost adherence k léčbě s výskytem relapsů a čerpáním zdravotní péče. 

Metodika studie 

Autoři využili záznamy z databáze IQVIA PharMetrics Plus, která umožňuje propojit údaje o pacientech z lékáren a zdravotnických zařízení. Hodnocená populace zahrnovala pacienty s RRRS ve věku ≥ 18 let, u nichž byla nově zahájena léčba teriflunomidem v letech 2018–2019 a byla k dispozici zdravotnická dokumentace 1 rok před nasazením teriflunomidu a 1 rok poté. 

Probandi byli následně rozděleni podle podílu dní pokrytých léčbou (PDC) během 1 roku po první preskripci teriflunomidu do skupiny s vysokou adherencí (PDC ≥ 80 %) a s nízkou adherencí (PDC ≤ 50 %). PDC byl stanoven dle medikace vyzvednuté v lékárně. Jejich výsledky byly porovnány pomocí logistické regrese. 

Relapsy byly definované jako události vyžadující hospitalizaci v souvislosti s primární diagnózou RS nebo ambulantní ošetření v souvislosti s RS a preskripcí perorálních či intravenózních kortikosteroidů do 7 dní od návštěvy ambulance. Všechny modely byly upravené na věkovou skupinu, pohlaví, region, výchozí stav, základní komorbidity a využívání zdravotní péče před první preskripcí teriflunomidu. 

Výsledná zjištění

Ve sledované populaci 922 pacientů s RRRS s nově nasazeným teriflunomidem vykazovalo 534 (57,9 %) vysokou adherenci k této léčbě (PDC ≥ 80 %) a 249 (27,0 %) nízkou adherenci (PDC ≤ 50 %). Průměrný věk činil 48,8 roku ve skupině s vysokou adherencí a 47,5 roku ve skupině s nízkou adherencí. Obě skupiny se významně nelišily z hlediska demografických charakteristik a komorbidit. U nemocných s nízkou adherencí byly zjištěny častější návštěvy pohotovosti (36,9 vs. 26,8 %; p = 0,004) a hospitalizace (17,3 vs. 10,9 %; p = 0,013) 1 rok před nasazením teriflunomidu.  

Během 1 roku po nasazení teriflunomidu byl ve skupině s vysokou adherencí pozorován statisticky významně nižší výskyt relapsů než ve skupině s nízkou adherencí (28,5 vs. 42,6 %; p < 0,001). Skupiny se významně nelišily z hlediska výskytu těžkých infekcí a skóre EDSS (Expanded Disability Status Scale). Pacienti s vysokou adherencí k léčbě teriflunomidem byli významně méně často ošetřeni na pohotovosti (17,2 vs. 31,3 %) a významně méně často hospitalizovaní (4,5 vs. 8,4 %; obě p < 0,001). 

I po úpravě na potenciální zavádějící faktory (včetně využívání zdravotní péče před nasazením teriflunomidu) byla vysoká adherence spojená s nižší pravděpodobností recidiv po zahájení léčby (27,5 vs. 40,9 %; poměr šancí [OR] 0,55; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,39–0,76), návštěv pohotovosti (16,0 vs. 28,1 %; OR 0,49; 95% CI 0,34–0,71) a hospitalizace (3,6 vs. 6,7 %; OR 0,51; 95% CI 0,27–0,97). 

Závěr 

Výsledky této studie potvrzují nedostatečnou adherenci k léčbě RRRS teriflunomidem a rovněž předchozí zjištění, že vysoká adherence k jeho užívání je spojená s významně nižším počtem relapsů a menší nutností využívání zdravotní péče. Pacienti s nejméně 80 % dnů pokrytých léčbou teriflunomidem měli o 45 % nižší riziko relapsu a o 50 % nižší riziko návštěvy pohotovosti nebo hospitalizace z důvodu RRRS během 1. roku léčby. Zvýšení adherence k léčbě teriflunomidem by tedy mělo celkově zlepšit klinické výsledky nemocných a snížit zátěž zdravotního systému.

(lexi) 

Zdroj: Greene N., Higuchi K., Bognar K. et al. Medication adherence and healthcare utilization in relapsing-remitting multiple sclerosis patients using teriflunomide. Clinicoecon Outcomes Res 2022; 14: 755–761, doi: 10.2147/CEOR.S383934.



Štítky
Neurologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#