Teriflunomid v léčbě roztroušené sklerózy pohledem klinických studií i reálné praxe

Mechanismus účinku a indikace

Teriflunomid patří mezi perorální léčiva modifikující onemocnění (DMT). Je indikovaný k léčbě dospělých pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou (RRRS). Tato imunomodulační látka s protizánětlivými účinky selektivně a reverzibilně inhibuje mitochondriální enzym dihydroorotátdehydrogenázu (DHO-DH) potřebnou pro syntézu pyrimidinu de novo. Tímto mechanismem teriflunomid redukuje proliferaci aktivovaných B a T lymfocytů.

Randomizované studie i data z praxe

Účinnost teriflunomidu byla prokázána rozsáhlými randomizovanými placebem kontrolovanými studiemi TEMSO a TOWER, které u pacientů s RRRS hodnotily účinek dávek 7 a 14 mg podávaných 1× denně. Ve studii TEMSO bylo randomizováno celkem 1088 pacientů, ve studii TOWER 1169. Dle další studie, TENERE, byla účinnost teriflunomidu srovnatelná s účinností subkutánně podávaného interferonu β1a (z hlediska počtu relapsů, klinické a MRI progrese), teriflunomid byl však z pohledu pacientů lépe snášen.

Teriflunomid se osvědčil i v klinické praxi. Celosvětová studie fáze IV Teri-PRO přinášející data z reálné klinické praxe prokázala vysokou spokojenost pacientů s léčbou teriflunomidem, stabilní kvalitu života při léčbě i nízkou roční míru relapsů. Ti, kteří jej začali užívat místo jiného DMT, navíc popsali zvýšení spokojenosti oproti začátku terapie. Spokojenost s léčbou může u pacientů zlepšit adherenci k ní, a tedy podpořit její celkový přínos.

Postavení teriflunomidu v guidelines

Komplexní povaha roztroušené sklerózy vyžaduje individualizovaný přístup. Léčba zahrnuje symptomatickou terapii a DMT ke zmírnění progrese a prevenci relapsů. Evropský výbor pro léčbu a výzkum roztroušené sklerózy (ECTRIMS) a Evropská neurologická akademie (EAN) doporučují u pacientů s RRRS co nejčasnější nasazení DMT (interferon β1a, β1b, glatiramer-acetát, fingolimod, dimethylfumarát, teriflunomid) nebo monoklonálních protilátek (alemtuzumab, natalizumab, okrelizumab). V posledním desetiletí rychle přibývají další DMT, při výběru léčiva je však třeba zvážit rizika a přínosy pro konkrétního pacienta. Bezpečnostní obavy zahrnují zejména riziko progresivní multifokální leukoencefalopatie (fingolimod, natalizumab), kardiotoxicity (fingolimod), lymfopenie (dimethylfumarát) a infekce (u všech DMT).

Shrnutí a závěr

Rozsáhlé zkušenosti s teriflunomidem, ať již v rámci klinických studií nebo v reálné praxi, prokázaly účinnost tohoto perorálního léčiva ve snižování aktivity onemocnění a počtu relapsů u pacientů s RRRS. Tyto příznivé efekty byly sledovány déle než 10 let. Stabilní výsledky pozorované u hybnosti a kognitivních funkcí v kombinaci s daty týkajícími se úrovně kvality života, zvládnutelnou bezpečností a dobrým profilem snášenlivosti podporují použití teriflunomidu jak v 1. linii léčby RRRS, tak také coby vhodnou volbu u pacientů, jejichž klinický stav vyžaduje změnu DMT.

(dos)

Zdroj: Scott L. J. Teriflunomide: a review in relapsing-remitting multiple sclerosis. Drugs 2019 Jun; 79 (8): 875–886, doi: 10.1007/s40265-019-01135-8.