Teriflunomid pro léčbu roztroušené sklerózy v reálné klinické praxi
Teriflunomid, selektivní a reverzibilní inhibitor syntézy pyrimidinů de novo, je indikovaný k léčbě pacientů s relabující-remitentní roztroušenou sklerózou (RS). Nedávno publikovaná observační studie se zabývala účinností a bezpečností teriflunomidu v reálné klinické praxi.
Analyzovaná kohorta pacientů
V observační kohortové studii byla analyzována data celkem 102 pacientů, kteří byli v období od dubna 2014 do července 2016 léčeni v centru pro léčbu RS při univerzitní nemocnici v dánském Odense a sledováni po dobu 6 týdnů až 28 měsíců. Pacienti (z nichž 43 % tvořili muži) užívali teriflunomid v dávce 14 mg 1× denně. 52 % pacientů před zahájením terapie užívalo nejméně jedno chorobu modifikující léčivo, z toho 76 % pacientů přešlo na teriflunomid z léčby interferonem beta. Průměrná délka trvání onemocnění před zahájením léčby teriflunomidem činila 6,1 ± 4,7 roku.
Účinnost a bezpečnost léčby
U 9 pacientů došlo během léčby celkem k 10 relapsům, pouze 3 se však vyskytly během 6 měsíců po zahájení léčby. Postižení nemocí, hodnocené pomocí stupnice EDSS (Expanded Disability Status Scale), se během léčby zlepšilo u 11 % pacientů a zůstalo stejné u 67,5 % pacientů. 19,5 % pacientů se zhoršilo o 0,5–1,5 bodu a u 2 % došlo ke zhoršení o 2 a více bodů.
17 pacientů ukončilo během sledování léčbu, z toho 9 kvůli nežádoucím příhodám, 5 kvůli relapsu a 3 z jiných příčin. Mezi nejčastější nežádoucí příhody patřily gastrointestinální potíže, parestezie a/nebo neuropatická bolest, řídnutí vlasů, menoragie, vyrážka a bolest kloubů či svalů.
Dále byla provedena analýza celkem 1521 vzorků krve léčených pacientů. Hematologické abnormality (nejčastěji monocytóza) byly pozorovány u < 4 % vzorků, ale v průběhu léčby byla nalezena nejméně jedna abnormální hodnota až u 21 % pacientů. V 95,3 % vzorků byly detekovány normální hladiny alaninaminotransferázy (ALT). U 91 % vzorků s abnormální hladinou ALT pak nebyl překonán 1,5násobek horního limitu normálního rozmezí koncentrací ALT. Přibližně jedna třetina pacientů (30 %) měla abnormální hladinu ALT nejméně 1× během léčby.
Závěr
Bezpečnost a účinnost teriflunomidu v reálné klinické praxi odpovídá výsledkům získaným v klíčových klinických studiích. Léčba teriflunomidem se jeví jako bezpečná a dobře snášená.
(este)
Zdroj: Elkjaer M. L., Molnar T., Illes Z. Teriflunomide for multiple sclerosis in real-world setting. Acta Neurol Scand 2017 Mar 20, doi: 10.1111/ane.12755 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.