#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Terapie interferonem beta u relabující-remitentní RS – studie QUASIMS

19. 10. 2010

Interferon beta (IFNβ) je nejčastěji předepisovaným lékem pro pacienty s relabující roztroušenou sklerózou (RS).

Interferon beta (IFNβ) je nejčastěji předepisovaným lékem pro pacienty s relabující roztroušenou sklerózou (RS). Několik observačních studií dokládá podobnou účinnost u všech IFNβ preparátů. Studie QUASIMS (The Quality Assessment in Multiple Sclerosis Therapy) je rozsáhlá observační studie, která srovnávala účinnost a snášenlivost dostupných IFNβ preparátů jako chorobu modifikujících léků u relabující roztroušené sklerózy.

Tato retrospektivní, kontrolovaná studie byla koncipována jako rozbor dat z 510 míst Německa, Rakouska a Švýcarska. Pacienti, kteří byli ve studii zahrnuti, byli po dobu dvou nebo více let léčeni jedním z dostupných dávkovacích schémat:

- intramuskulární IFNβ-1a v dávce 30 µg jednou týdně,

- subkutánní IFNβ-1a v dávce 22 nebo 44 µg třikrát týdně,

- subkutánní IFNβ-1b v dávce 250 µg 3,5× týdně.

Předem naplánované výstupy studie v 1. a 2. roce zahrnovaly změny v EDSS skóre (Expanded Disability Status Scale, rozšířená stupnice stavu invalidity), procento pacientů bez progrese nemoci (< 1,0 EDSS bod), roční podíl relapsu, procento pacientů bez relapsu a důvody změny terapie.

Z celkového počtu 4 754 pacientů jich celých 3 991, tedy 84 %, dostávalo IFNβ jako zahajovací léčbu. Nebyly zastiženy žádné signifikantní rozdíly mezi jednotlivými IFNβ, které byly používány jako iniciální nebo následná léčba, a to prakticky u všech sledovaných výstupních charakteristik. Podíl relapsu byl vyšší a procento pacientů bez relapsu nižší, pokud byl jakýkoliv z IFNβ preparátů použit až jako léčba následná, a ne iniciální. Výsledky studie QUASIMS prokázaly podobnou účinnost u všech IFNβ preparátů, přičemž benefity z léčby byly vyšší, pokud byl IFNβ použit již jako léčba zahajovací. Výsledky rovněž napovídají, že pacienti ze změny mezi jednotlivými IFNβ neprofitují.

(pes)

Zdroj: Limmroth V., J Neurol. 2007; 254 (1): 67–77; DOI: 10.1007/s00415-006-0281-1



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#