Roztroušená skleróza a CMP − jak vysoké je riziko a jak jej snižovat?

Komorbidity, které se asociují s roztroušenou sklerózou, jsou poněkud opomíjeným tématem. Přitom některé z nich jsou velmi časté, vážné a zčásti preventabilní. Příkladem mohou být cerebrovaskulární choroby.

Nejvíce diskutovaným cerebrovaskulárním onemocněním je jistě cévní mozková příhoda (CMP). Že je riziko vzniku CMP při RS zvýšené, již bylo jasně deklarováno. Otázkami, které je potřeba si položit, jsou: Je toto zvýšení rizika opravdu validní? A je vhodné zavádět u rizikových podskupin preventivní léčbu?

Zarážející výsledek a možné důvody zkreslení

Dr. Steven M. LeVine nedávno publikoval svůj expertní názor na tuto problematiku. Podle něj stojí za povšimnutí studie, které zaznamenaly statisticky významný rozdíl v riziku rozvoje CMP pouze v prvním roce po diagnóze. Takový výsledek je podle něj zarážející a zamýšlí se, jestli je vhodné ho akceptovat, nebo spíše považovat za důsledek metodické chyby.

Vysvětlení by se podle něj mohlo skrývat jednak v nelehké situaci radiologů, pro které někdy není snadné jednoznačně rozlišit ložiska RS a CMP, ale také v mylném přičítání příznaků CMP novému vzplanutí RS. Mezi faktory, které mohou situaci dále zkreslovat, patří také chorobu modifikující léčba. Ta tlumí zánět, čímž snižuje také výskyt všech komplikací plynoucích ze systémového zánětu a toto může ovlivňovat také výskyt CMP.

Všechny autoimunitní choroby mají zvýšené riziko ischemické CMP, a to také kvůli přítomnosti antifosfolipidových protilátek. Autor navíc zdůrazňuje, že při roztroušené skleróze dochází k řadě cerebrovaskulárních změn, které samy o sobě mohou být příčinou vzniku sraženiny v CNS.

Rizikové skupiny

Všechny zmíněné skutečnosti jsou dostatečným argumentem, abychom věřili, že zvýšení rizika CMP je validní a je třeba na něj myslet i při zvažování preventivních opatření. Ta by měla být určena především těm nejrizikovějším podskupinám, jako jsou imobilní osoby, kuřáci a nositelé antifosfolipidových protilátek. Jasné určení kandidátů však není jednoduché.

Další, neméně důležitou otázkou je, jestli následkem opatření cílených na prevenci CMP nemůže dojít ke zvýšení jiných zdravotních komplikací. Například nízkodávkovaný aspirin, který je běžnou komponentou prevence ischemické CMP, může vzhledem k narušení hematoencefalické bariéry u osob s RS způsobit hemoragickou CMP. Takováto „ale“ je třeba mít na paměti při preskripci jakýchkoliv léčiv.

Závěr

Autor sdělení doporučuje na riziko CMP u osob s RS myslet, avšak s tím, že dříve, než ošetřující lékař přistoupí k realizaci preventivních opatření, musí řádně zvážit poměr přínosu a rizik.

(pez)

Zdroj: LeVine S. M. Is there an increased risk for ischemic stroke in patients with multiple sclerosis, and if so, should preventive treatment be considered? Front Neurol 2016 Aug 11; 7: 128, doi: 10.3389/fneur.2016.00128.