Role interleukinu IL- 18 a melatoninu v etiologii křečí u roztroušené sklerózy

Dlouhodobá data ukazují na narůstající aktivitu křečí u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Prevalence křečí u RS, které mohou být parciální i komplexní, je udávána mezi 3 a 4 %. Křeče mohou být i prvním příznakem nemoci a není známo, zda za jejich narůstající aktivitu mohou mechanismy typické pouze pro MS, či se na jejich indukci podílí společný faktor, který by byl typický pro neurodegenerativní onemocnění obecně. Předpokládá se, že při vzniku křečí hraje důležitou roli demyelinizační proces v juxtakortikálních lézích CNS. Je známo, že quinolinová kyselina (QA), jejímž zdrojem jsou v CNS mikroglie, může přispívat ke vzniku křečí a ztrátě neuronů. Na metabolismus QA má vliv i interleukin IL-18, který je indukován stresem a způsobuje nárůst interferonu gama (IFNg), zejména v T-buňkách. IL-18 je rovněž zvýšen u řady neurodegenerativních onemocnění (Alzheimerova choroba) a ukazuje synergismus s ApoE4 alelou, u které se předpokládá, že její přítomnost zvyšuje pohotovost ke křečím u roztroušené sklerózy. IL-18 patrně také negativně ovlivňuje antioxidativní mechanismy v CNS , čímž dochází k elevaci indolamin-2, 3-dioxygenázy (IDO) v mozkových buňkách. IDO mění vlastnosti hematoencefalické bariery, jejíž zvýšená permeabilita přispívá ke vzniku křečí u RS.

Změny v metabolismu kyseliny kynurenové a snížená dostupnost tryptofanu pro serotonin a melatonin vedou ke zvýšení depresivních stavů a poruch spánku u RS. Je známo, že melatonin má antiepileptogenní účinky. Periody deprese mohou zvyšovat pohotovost ke křečím. Optimalizace hladiny melatoninu může přispět ke stabilizaci stavu pacientů s RS.

Během gravidity vedou hormony estrogen a progesteron ke zmírnění příznaků RS a současně snižují i tvorbu IL-18. Produkce placentárního melatoninu během těhotenství pravděpodobně mírní pohotovost ke křečím u pacientek s RS a tím redukuje i jejich potřebu antiepileptogenní medikace.

Zvýšená hladina IL-18 u pacientů s RS může být současně pozitivně ovlivněna normalizací hladiny vitamínu D3, čímž se sníží aktivace mikroglií a T- buněk a dochází k redukci ztráty neuronů.

Otázkou zůstává volba farmakoterapie křečí u RS. Obecně se ukazuje, že antiepileptika modulují interakcemi s hladinou melatoninu a vitamínu D3 širší symptomatologii RS a křečovou pohotovost (toto je popisováno především u valproátu).

(moa)

Zdroj: Anderson G., Rodriquez M. Multiple sclerosis, seizures, and antiepileptics: role of IL-18, IDO, and melatonin. European Journal of Neurology 2011, 18: 680–685; doi: 10.1111/j.1468-1331.2010.03257.x