Profil zánětlivých faktorů u roztroušené sklerózy
Roztroušená skleróza (RS) je zánětlivé demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému. Aktivní zánětlivé léze přítomné u RS jsou charakterizované infiltrací T-lymfocyty a makrofágy a přítomností imunitních mediátorů, které zahrnují adhezivní molekuly, chemokiny a cytokiny. Průběh RS v atakách vede k představě, že při progresi onemocnění dochází současně k prozánětlivým i protizánětlivým dějům.
Roztroušená skleróza (RS) je zánětlivé demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému. Aktivní zánětlivé léze přítomné u RS jsou charakterizované infiltrací T-lymfocyty a makrofágy a přítomností imunitních mediátorů, které zahrnují adhezivní molekuly, chemokiny a cytokiny. Průběh RS v atakách vede k představě, že při progresi onemocnění dochází současně k prozánětlivým i protizánětlivým dějům.
Tým autorů ze Salt Lake City se zaměřil na stanovení sérových cytokinů a dalších zánětlivých markerů získaných jak od pacientů s RS (n = 833), tak i od zdravých kontrol (n = 117). Pomocí speciálně vyvinuté imunoeseje byly stanoveny koncentrace celkem 13 cytokinů a zánětlivých markerů: interferon (IFN)-γ; interleukiny (ILs)-1β, 2, 4, 5, 6, 8, 10, 12 a 13; tumor nekrotizující faktor (TNF)-α; IL-2 receptor a solubilní CD40 ligand. Cílem bylo posoudit rozdíly v profilech cytokinů mezi zdravými subjekty a pacienty s RS a dále mezi jednotlivými podtypy RS.
Nejnápadnějším výsledkem studie byl jasný vzestup koncentrace prozánětlivých (TH1, monokiny) a protizánětlivých cytokinů (TH2) u pacientů s RS ve srovnání se zdravou kontrolou. 10 ze 13 měřených cytokinů se signifikantně lišilo u pacientů s RS a u věkově odpovídajících kontrolních subjektů. Vzestup prozánětlivých a down-regulačních cytokinů u pacientů s RS byl v souladu s progresí nemoci a dle výsledků se zdá, že zánětlivé a reparační procesy se u pacientů objevují simultánně. Když byly navzájem porovnány výsledky tří různých podtypů RS (relaps-remitentní, sekundárně progresivní a primárně progresivní), nebyl prokázán signifikantní rozdíl u žádného ze zkoumaných působků.
Poznání profilu cytokinů u RS může pomoci identifikovat mechanismy, které se podílejí na patogenezi nemoci. Dále může pomoci monitorovat průběh choroby a hodnotit odpověď na terapii a potencionálně může vést k novým terapeutickým přístupům zaměřeným na cytokiny a jejich receptory.
(eza)
Zdroj: Martins T. B., et al. Analysis of Proinflammatory and Anti-Inflammatory Cytokine Serum Concentrations in Patients With Multiple Sclerosis by Using a Multiplexed Immunoassay.Am J Clin Pathol. 2011; 136 (5): 696–704; doi: 10.1309/AJCP7UBK8IBVMVNR
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.