Osa střevo-mozek − budoucnost léčby RS?
Vztah střevního mikrobiomu a roztroušené sklerózy je v poslední době velkým tématem. Jak daleko postoupila v rozklíčování této problematiky současná věda? Recentní přehledový článek publikovaný v časopisu Neuroscience Research shrnuje dosavadní poznatky o vztahu střevního mikrobiomu k etiopatogenezi a průběhu roztroušené sklerózy (RS).
Jak již bylo prokázáno, střevní mikrobiom má potenciál výrazně ovlivňovat zdravotní stav svého hostitele a rozvoj laboratorních metod umožnil prozkoumat asociace některých typů bakterií s konkrétními chorobami, například Alzheimerovou chorobou, amyotrofickou laterální sklerózou či Parkinsonovou nemocí.
O myších a lidech
První zásadní práce potvrzující souvislost střevního mikrobiomu s autoimunitním onemocněním CNS na myším modelu byla publikována v roce 2008. Zlomovou publikací zkoumající střevní mikrobiom lidských pacientů byla v roce 2015 studie porovnávající zdravé kontroly a pacienty s relabující-remitující RS (RRRS). U pacientů s RRRS bylo ve střevním mikrobiomu sníženo zastoupení 19 bakteriálních druhů a zvýšení jiných dvou. Celkem 14 z 19 méně zastoupených druhů patřilo mezi klostridia produkující butyrát či propionát.
Výrazné snížení poštu těchto druhů bakterií naznačuje ve střevech pacientů s RS vyčerpání mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA). Butyrát nejen že indukuje regulační T buňky tlustého střeva, ale také zvyšuje remyelinizaci v CNS. Několik prací prokázalo po perorální suplementaci butyrátu či propionátu zlepšení klinického průběhu jak u zvířecího modelu, tak u lidských pacientů. Změněný mikrobiom a následná deplece produkce SCFA ve střevě jsou proto pravděpodobně přinejmenším částečně spojeny se snížením prahu pro rozvoj a exacerbaci RRRS.
Mikrobiom a progrese − souvisí spolu?
V roce 2020 byla publikována práce analyzující střevní mikrobiom pacientů s RS pomocí metagenomického sekvenování. Byly při ní pozorovány zajímavé rozdíly mezi RRRS a sekundárně progresivní RS (SPRS), což je v souladu s hypotézou, že přechod do SPRS může být způsoben změnami střevního mikrobiomu. Výzkum střevního mikrobiomu u pacientů se SPRS je však teprve na začátku.
Teorií je mnoho, dlouhá cesta před námi
Teorie vysvětlující vliv střevního mikrobiomu na autoimunitní onemocnění CNS jsou četné. Podíl na této asociaci mohou mít kromě výše uvedeného i molekulární mimikry (prokázané zatím na myším modelu), větší vazba střevního IgA na některé typy bakterií či vliv oxidativního stresu.
Cesta k objasnění vztahu osy střevo-mozek je stále z velké části před námi. Její probádání by však mohlo vést k lepšímu pochopení příčin a zlepšení možností prevence RS a přivést nás ke zcela inovativním a přelomovým terapeutickým přístupům.
(dos)
Zdroj: Takewaki D., Yamamura T. Gut microbiome research in multiple sclerosis. Neurosci Res 2021; 168: 28−31, doi: 10.1016/j.neures.2021.05.001.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.