Nové chorobu modifikující léky v terapii relaps-remitentní roztroušené sklerózy
Farmakoterapeutické možnosti při léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS) se rychle rozšiřují. K prvním chorobu modifikujícím injekčním lékům přibývají a budou přibývat další látky s pohodlnějším způsobem podání a silnější účinností, ovšem také s vyšším rizikem závažných nežádoucích příhod.
Farmakoterapeutické možnosti při léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS) se rychle rozšiřují. K prvním chorobu modifikujícím injekčním lékům přibývají a budou přibývat další látky s pohodlnějším způsobem podání a silnější účinností, ovšem také s vyšším rizikem závažných nežádoucích příhod.
V současné době je k léčbě RRRS k dispozici 6 účinných látek, které zahrnují injekční interferon (IFN)-β-1a (od roku 1993), IFN-β-1b, glatirameracetát a mitoxantron, od roku 2004 monoklonální protilátku natalizumab, podávanou v infuzích 1× za měsíc a od roku 2010 první perorální lék pro léčbu RRRS – fingolimod. Brzy se na trhu zřejmě objeví i další látky, které jsou nyní předmětem intenzivního výzkumu v léčbě RRRS: čtyři monoklonální protilátky alemtuzumab, daclizumab, ocrelizumab a ofatumumab a tři perorální léky BG12, laquinimod a teriflunomid. Účinnost a relativní bezpečnost starších injekčně podávaných léků je ověřena téměř 20letými zkušenostmi. Nové léky prokázaly silnější účinnost v léčbě RS, jako je snížení kumulace trvalého postižení, ročního výskytu relapsů, počtu a velikosti gadoliniem značených lézí na MR apod. Jejich podávání je ale spojeno s výskytem závažných chorob (progresivní multifokální leukoencefalopatie, onemocnění štítné žlázy, trombocytopenická purpura, autoimunitní hepatitida, syndrom systémové zánětlivé odpovědi), hepatotoxicitou, zvýšeným výskytem infekcí aj.
Zdá se, že větší výběr léků pro terapii RS bude přínosem pro pacienty, ale výběr léčby bude vyžadovat pečlivé posouzení poměru mezi přínosem a rizikem. Injekční léky zřejmě zůstanou terapií první volby. Terapie druhé volby zahrnuje v současné době natalizumab a fingolimod, ke kterým mohou brzy přibýt alemtuzumab, ocrelizumab a ofatumumab. U pacientů s agresivnější chorobou bude možné zvážit alternativní postup léčby, kdy je nejprve podáván lék se silnější účinnosti a vyšším bezpečnostním rizikem a poté následuje „udržovací“ léčba méně silným lékem.
(zza)
Zdroj: Nicholas J. et al. New and Emerging Disease-Modifying therapies for Relapsing-Remitting Multiple Sclerosis: What is New and What is to come. J Centr Nerv Sys Dis 2012 (4): 81–103; doi: 10.4137/JCNSD.S6692
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.