Negativní vliv vizuálních a vaskulárních komorbidit na zrakové postižení u pacientů s roztroušenou sklerózou
Postižení zraku nacházíme u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) poměrně často. K nejfrekventovanějším poruchám patří optická neuritida, vyskytující se u pacientů s RS v 16–38 %. I u pacienta s RS s normální zrakovou ostrostí se mohou sekundárně objevit příznaky zrakové dysfunkce v souvislosti s extraokulárními pohybovými abnormalitami či jinými faktory.
Postižení zraku nacházíme u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) poměrně často. K nejfrekventovanějším poruchám patří optická neuritida, vyskytující se u pacientů s RS v 16–38 %. I u pacienta s RS s normální zrakovou ostrostí se mohou sekundárně objevit příznaky zrakové dysfunkce v souvislosti s extraokulárními pohybovými abnormalitami či jinými faktory. Tyto symptomy negativně ovlivňují kvalitu života pacientů a jejich schopnost o sebe pečovat. Ztráta zraku je pacienty považována za nejvíce obávanou a předčí i jiné druhy postižení (ztráta sluchu, mobility).
Systematické oftalmologické vyšetření u 130 pacientů s RS odhalilo, že 20 % subjektů mělo přítomnou zrakovou patologii. Současně se předpokládá, že pacienti s RS mají zvýšené riziko neodhalených zrakových poruch. Vzhledem k tomu, že řada z nich je léčitelných (např. katarakta), patří detekce těchto přidružených onemocnění ke klinickým prioritám.
Autoři mezinárodní studie použili registr pacientů s RS North American Research Committee on Multiple Sclerosis Registry (NARCOMS) ke zjištění vlivu vizuálních a vaskulárních komorbidit na zrakové postižení pacientů. Předpokládali, že pacienti s RS se zrakovými komorbiditami budou udávat větší zrakové postižení než subjekty bez přidružených poruch. Vzhledem k tomu, že vaskulární postižení např. u hypertenze a diabetu mellitu je rovněž spojeno s retinopatií a zhoršením zraku, zaměřili se autoři studie současně i na tato přidružená onemocnění.
Studie byla prováděna dotazníkovou metodou, celkem 8 986 respondentů z registru NARCOMS bylo dotázáno na přítomnost katarakty, glaukomu, hypertenze, hypercholesterolemie, srdečních chorob, diabetu a periferních vaskulárních chorob. Zrakové poruchy byly vyšetřeny pomocí zrakové škály na Performance Scales. Pomocí Coxovy regresní metody bylo zjišťováno, zda vizuální či vaskulární poškození ovlivnily čas mezi nástupem RS symptomů a rozvojem mírného, středního či vážného zrakového poškození.
Celkem 1 415 (15,9 %) respondentů udalo zrakovou komorbiditu a 4 745 (52,8 %) pacientů udalo cévní komorbiditu. Medián (interkvartilového rozpětí) zrakového skóre byl 1 (0–2). Dle multivariační Coxovy analýzy bylo riziko mírného zrakového poškození vyšší u pacientů s vaskulárními (HR 1,45; 95% CI: 1,39–1,51) a vizuálními komorbiditami (HR 1,47; 95% CI: 1,37–1,59). Cévní a zrakové komorbidity byly stejným způsobem spojeny s vyšším rizikem pro střední a závažné zrakové postižení.
Závěrem bylo konstatováno, že zraková a cévní přidružená onemocnění jsou spojena s progresí zrakového postižení u pacientů s RS. V případě pacienty udávaného zhoršování zrakových symptomů je nutno považovat zrakové komorbidity za přispívající faktor a indikovat objektivní a systematické neuro-oftalmologické vyšetření.
(moa)
Zdroj: Ruth Ann Marrie, Gary Cutter, Tuula Tyry. Substantial adverse association of visual and vascular comorbidities on visual disability in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis 2011; 17 (12): 1464–71; doi: 10.1177/1352458511414041
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.