Nález časného makulárního edému při léčbě fingolimodem u pacientky s roztroušenou sklerózou
Autoři prezentují případ 34leté ženy s relaps-remitující formou roztroušené sklerózy, u které se při léčbě s fingolimodem (FM) rozvinul bilaterální cystoidní makulární edém. Pacientka prodělala 2 epizody optické neuritidy, korigovaný vizus před terapií fingolimodem byl 6/7,5 a 6/5.
Autoři prezentují případ 34leté ženy s relaps-remitující formou roztroušené sklerózy, u které se při léčbě s fingolimodem (FM) rozvinul bilaterální cystoidní makulární edém. Pacientka prodělala 2 epizody optické neuritidy, korigovaný vizus před terapií fingolimodem byl 6/7,5 a 6/5. Vzhledem ke 4 relapsům v období 2010–11 při terapii interferonem beta 1 (50 mg s. c. a 48 hodin) byla zahájena léčba fingolimodem 0,5 mg perorálně, ale po 5 dnech podávání udávala pacientka rozmazané vidění a neurolog opět diagnostikoval optickou neuritis. Po dalších 3 týdnech aplikace FM byl oftalmologem pomocí fundoskopie a optické koherentní tomografie nalezen signifikantní bilaterální cystoidní makulární edém s přítomností subretinální tekutiny. Vizus byl ohodnocen pomocí skóre 6/24 a 6/12. Léčba FM byla přerušena a po 5 měsících lokální terapie 1% prednisolonem a nesteroidním antirevmatikem ketorolakem patologický nález na levém oku zregredoval, na pravém oku perzistuje minimální makulární edém, došlo ke zlepšení zrakové ostrosti.
V současné době se patrně jedná o první publikovaný případ rozvoje makulárního edému po velmi krátké době (5 dnů) od začátku podávání FM. Rozvoj FM-dependetního makulárního edému je ovlivnitelný dávkou, jeho incidence je udávána 0,5 % při doporučeném dávkování 0,5 mg denně. Mechanismus vzniku makulárního edému spojeného s léčbou FM není zcela objasněn. FM ovlivňuje receptor pro sfingosin-1-fostát, který mimo imunoregulačního efektu patrně reguluje i vaskulární permeabilitu a integritu.
V diskusi autoři zdůrazňují nutnost oftalmologického vyšetření pacientů s RS před zahájením podávání FM. Pacienti by měli být upozorněni na tuto vedlejší komplikaci terapie. Kontrolní vyšetření oftalmologem by mělo následovat 3 měsíce po zahájení podávání FM, v případě příznaků nebolestivé ztráty ostrosti vizu okamžitě. Léčba topickými steroidy a NSAID pomáhá k regresi makulárního edému při současném přechodném přerušení podávání fingolimodu.
Při časném přerušení podávání fingolimodu je nález cystoidního makulárního edému ve většině případů reverzibilní.
(moa)
Zdroj: Liu L., Cuthbertson F. Early Bilateral Cystoid Macular Oedema Secondary to Fingolimod in Multiple Sclerosis. Case Reports in Medicine 2012; 2012: 134636; doi: 10.1155/2012/134636
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.