Možné využití daklizumabu v terapii roztroušené sklerózy
Daklizumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti imunoglobulinu G1, která se váže na α-podjednotku (CD25) receptoru interleukinu-2. Tento receptor je exprimován na povrchu T-buněk a CD4 + CD25 + FoxP3 + regulačních T-buněk.
Daklizumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti imunoglobulinu G1, která se váže na α-podjednotku (CD25) receptoru interleukinu-2. Tento receptor je exprimován na povrchu T-buněk a CD4 + CD25 + FoxP3 + regulačních T-buněk. Daklizumab byl testován v několika malých otevřených klinických studiích u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) s předpokladem, že by mohl blokovat aktivaci a expanzi autoreaktivních T-buněk, které jsou jedny z klíčových v imunopatogenezi tohoto onemocnění. V těchto studiích vedl daklizumab k hluboké inhibici zánětlivé aktivity nemoci.
Doprovodné mechanistické studie ukázaly, že nejdůležitějším biologickým efektem daklizumabu, který souvisel s léčebnou odpovědí, byla poměrně významná expanze a aktivace imunoregulačních CD56bright NK-buněk (nature killers). Tyto buňky byly schopné u modelů RS působit v centrálním nervovém systému a ničit autologní aktivované T-buňky. Překvapivě nebyl pozorován téměř žádný efekt na aktivaci periferních T-lymfocytů ani na jejich funkci.
Další studie fáze IIb vedla k závěru, že daklizumab přidaný k terapii či samotný v terapii relaps-remitující RS vedl k poměrně významnému poklesu míry relapsů, snížení progrese neschopnosti, ke snížení počtu a objemu lézí vychytávajících gadolinium při zobrazení magnetickou rezonancí. Expanze CD56bright NK-buněk by podle této studie mohla být biomarkerem aktivity daklizumabu.
Je potřeba říci, že daklizumab je dle zkušeností u pacientů po transplantacích velmi dobře tolerovaný a že profil nežádoucích účinků je poměrně příznivý. Nicméně některé nežádoucí příhody spojené s daklizumabem (infekce, kožní reakce, autoimunní fenomén u některých orgánů, zvýšené jaterní testy) by nejspíše vyžadovaly v klinické praxi poměrně přísnou kontrolu.
Výsledky klinických studií fáze III u relaps-remitující RS by měly poskytnout další informace o účinnosti a bezpečnosti léčby daklizumabem. Měly by pomoci definovat jeho místo v algoritmu léčby RS.
(eza)
Zdroj: Milo R. The efficacy and safety of daclizumab and its potential role in the treatment of multiple sclerosis. Ther Adv NEurol Disord 2014 Jan; 7 (1): 7–21
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.