Které testy chůze používat u pacientů s roztroušenou sklerózou? Multicentrická studie nabízí odpovědi
V předkládané práci kolektivu belgických autorů jsou publikovány výsledky mezinárodní multicentrické průřezové studie, jejímž účelem bylo zjistit, zda existují rozdíly v měření maximální rychlosti chůze v testech na krátkou a delší vzdálenost a posoudit skutečný vztah mezi rychlostí chůze a ušlou vzdáleností u pacientů s roztroušenou sklerózou s různým stupněm postižení.
V předkládané práci kolektivu belgických autorů jsou publikovány výsledky mezinárodní multicentrické průřezové studie, jejímž účelem bylo zjistit, zda existují rozdíly v měření maximální rychlosti chůze v testech na krátkou a delší vzdálenost a posoudit skutečný vztah mezi rychlostí chůze a ušlou vzdáleností u pacientů s roztroušenou sklerózou s různým stupněm postižení.
Ve studii bylo na 11 výzkumných pracovištích prostřednictvím testů chůze v různých formátech testováno 189 ambulantních pacientů postižených roztroušenou sklerózou s hodnotou EDSS (Expanded Disability Status Scale) skóre vyjadřujícího míru závažnosti choroby v rozmezí 0–6,5 bodu. Testy na krátkou vzdálenost sestávaly z měření maximální rychlosti při testu chůze na 25 stop (Timed 25-Foot Walk) se statickým startem a maximální a obvyklé rychlosti chůze v testu chůze na čas na vzdálenost 10 metrů (10-Metre Walk Test) s dynamickým startem. K měření maximální rychlosti chůze na delší vzdálenost byly použity šestiminutový a dvouminutový test chůze. Vyšetřovaní pacienti byli podle úrovně funkčního postižení rozděleni do dvou podskupin: s mírným postižením (EDSS 0–4; n = 99) a středním postižením (EDSS 4,5–6,5; n = 79).
Rychlost chůze a ušlá vzdálenost hodnotí shodné aspekty pohyblivosti
Odlišný protokol startu, instrukce k rychlosti pohybu a délka testu vedly u obou testovaných skupin k naměření signifikantně rozdílných hodnot maximální rychlosti. Nejsilnější korelace mezi maximální rychlostí chůze a ušlou vzdáleností byla zjištěna při šestiminutovém testu chůze (R2 = 0,78 u pacientů s mírným a R2 = 0,81 se středním postižením RS; p < 0,01). Relativní chyba pro odhad šestiminutové ušlé vzdálenosti na základě maximální rychlosti zjištěné v krátkých testech činila 8–12 % u pacientů s mírným postižením a 15–16 % u pacientů se středním postižením. Při aplikaci výsledků dvouminutového testu chůze byla relativní chyba odhadu ušlé vzdálenosti významně redukována na přibližně 5 % v obou testovaných podskupinách.
Maximální rychlost chůze v krátkém testu přesně odráží stupeň funkčního postižení při RS
Hodnota maximální rychlosti chůze naměřená v testu na krátkou vzdálenost přesně odráží celkovou změnu parametrů chůze u pacientů s RS. V případě intervenčních studií je na místě zvážit provedení testu chůze na delší vzdálenost. Jako standardy pro klinickou praxi jsou navrhovány test chůze na 25 stop (Timed 25-Foot Walk) a dvouminutový test chůze (2-Minute Walk Test). Je však potřebný další výzkum responzivity.
(hkh)
Zdroj: Gijbels D, Dalgas U, Romberg A, et al. Which walking capacity tests to use in multiple sclerosis? A multicentre study providing the basis for a core set. Mult Scler 2011(Sep 30). Doi: 10.1177/1352458511420598
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.