Infiltrace makrofágy jako marker průběhu RS

Makrofágy jsou důležitou komponentou zánětu u roztroušené sklerózy a jejich přítomnost je úzce spojená s axonální ztrátou. Podle současných hypotéz totiž periferní makrofágy produkují velké množství NO, který narušuje funkci axonálních mitochondrií, což vede k energetickému selhání, aktivaci kalciumdependentních proteáz a axonální ztrátě.

Nyní může být infiltrace aktivovanými makrofágy sledována in vivo pomocí ultramalých částic superparamagnetického oxidu železa (USPIO). Jsou to nanopartikule maghemitu (γ-Fe₂O₃) nebo magnetitu (Fe₃O₄) potažené hydrofilní látkou, která zajišťuje jejich solubilitu a stabilitu. Tyto částice jsou vychytávány aktivovanými makrofágy, a proto je lze zobrazit v silně infiltrovaných tkáních. U ložisek RS se soustřeďují především při obvodu plaků, kde někdy vytvářejí zřetelné prstence.

Lze tedy předpokládat, že u klinicky izolovaného syndromu (CIS) může být sycení částicemi USPIO asociováno s budoucím rozvojem více destruktivních ložisek. K otestování této hypotézy provedl tým z univerzity v Remeši roční multicentrickou longitudinální studii u pacientů s CIS za použití zobrazení částic USPIO a multimodální MRI.

Do studie bylo zařazeno 35 pacientů průměrného věku 32 let. Vyšetření magnetickou rezonancí jim bylo provedeno průměrně 66 dní po nástupu symptomů vedoucích k diagnóze CIS. Byla použita konvenční magnetická rezonance, dále kontrastní vyšetření za použití gadolinia (Gd), USPIO k mapování infiltrace makrofágy a magnetizační transfer ratio ke zhodnocení integrity tkáně.

Pomocí zmíněných metod bylo při prvním vyšetření mezi všemi pacienty prokázáno dohromady 17 USPIO-pozitivních lézí, které odrážely infiltraci makrofágy. Tato infiltrace byla asociována s větší lokální ztrátou tkáňové struktury, jak bylo zjištěno signifikantně nižšími hodnotami MTR – magnetizačního transfer ratio (p < 0,03) v USPIO⁺/Gd⁺ lézích ve srovnání s USPIO^-/Gd⁺ lézemi.

Klinický průběh byl následující: Všichni sledovaní pacienti splňovali při závěrečné kontrole (1 rok od začátku sledování) McDonaldova kritéria a 13 z nich přešlo do klinicky manifestní roztroušené sklerózy. V míře tělesného postižení dle škály EDSS nebyl statisticky významný rozdíl na startu ani po ukončení studie.

Závěrem studie je tedy zjištění, že infiltrace aktivovanými makrofágy, prokázaná pomocí sycení nanočásticemi superparamagnetického oxidu železa, může být přítomná již v době nástupu klinicky izolovaného syndromu a je asociována s větší a perzistentní ztrátou tkáňové struktury při rozvoji roztroušené sklerózy.

(pez)

Zdroje: 
1. Maarouf A., Ferre J. C., Zaaraoui W. et al. Ultra-small superparamagnetic iron oxide enhancement is associated with higher loss of brain tissue structure in clinically isolated syndrome. Mult Scler J 2015 Oct 9, pii: 1352458515607649, doi:10.1177/1352458515607649 [Epub ahead of print].
2. Di Marco M., Sadun C., Port M. et al. Physicochemical characterization of ultrasmall superparamagnetic iron oxide particles (USPIO) for biomedical application as MRI contrast agents. Int J Nanomedicine 2007; 2 (4): 609–622.