Imunomodulační vliv vitaminu D na dendritické buňky u pacientů s roztroušenou sklerózou
Účinek vitaminu D v patogenezi roztroušené sklerózy není zcela jednoznačně objasněn. Předpokládá se, že jedinci s nižší hladinou vitaminu D mají signifikantně vyšší riziko rozvoje RS, a pacienti s RS mají nedostatečné hladiny vitaminu D. U pacientů s RS předcházejí období s nízkou hladinou vitaminu D3 nálezům CNS lézí s vysokou aktivitou, detekovaných magnetickou rezonancí. Za důležité jsou pokládány imunomodulační vlastnosti vitaminu D včetně jeho vlivu na dendritické buňky (DB). Dendritické buňky jsou antigen prezentující buňky, produkující cytokiny a chemokiny a aktivující naivní T lymfocyty.
Účinek vitaminu D v patogenezi roztroušené sklerózy není zcela jednoznačně objasněn. Předpokládá se, že jedinci s nižší hladinou vitaminu D mají signifikantně vyšší riziko rozvoje RS, a pacienti s RS mají nedostatečné hladiny vitaminu D. U pacientů s RS předcházejí období s nízkou hladinou vitaminu D3 nálezům CNS lézí s vysokou aktivitou, detekovaných magnetickou rezonancí. Za důležité jsou pokládány imunomodulační vlastnosti vitaminu D včetně jeho vlivu na dendritické buňky (DB). Dendritické buňky jsou antigen prezentující buňky, produkující cytokiny a chemokiny a aktivující naivní T lymfocyty.
Autoři polské studie analyzovali imunomodulační účinek vitaminu D na dendritické buňky, derivované z monocytů, a změny v jejich diferenciaci, maturaci a cytokin-chemokinovém profilu u pacientů s RS. Studie se zúčastnilo 18 žen a 8 mužů s relaps-remitující formou RS (průměrný věk 29,9 ± 6,6 roku, EDSS 2,7-0,8 bodu). Žádný z pacientů nebyl v předchozím období léčen imunosupresivní nebo imunomodulační léčbou. Kontrolní soubor tvořilo 13 zdravých jedinců.
Po izolaci mononukleárních buněk z periferní heparinizované krve byla prováděna jejich kultivace v přítomnosti interleukinu 4 a granulocyty-makrofágy stimulujícího faktoru a indukována buněčná diferenciace. Maturace DB byla 5. den vyvolána přidáním tumor nekrotizujícího faktoru. Tentýž den byl k buněčným kulturám přidán vitamin D3 (1,25(OH)2D3 – Calbiochem, USA). V detekci byly použity monoklonální protilátky proti CD45, CD14, CD1a, CD83, CD206, CD80, CD86 a CD209. Pomocí ELISA metody byla v supernatantu buněčných kultur současně zjišťována přítomnost IL10, IL12p70, IL23/12p40, CCL2 a CCL5.
Výsledky prokázaly, že vitamin D3 inhiboval diferenciaci i maturaci dendritických buněk a ovlivnil migraci těchto buněk k různým tkáním. V produkci a profilu cytokinů a chemokinů, které polarizují imunitní odpověď, byla po aplikaci vitaminu D zjištěna inhibice sekrece IL 23/12p40 a zvýšená sekrece CCL2. Dendritické buňky u pacientů s RS byly méně fenotypicky vyzrálé než DB u zdravých kontrol. Tyto nálezy naznačují, že jeden z mechanismů pozitivního účinku vitaminu D3 u pacientů s roztroušenou sklerózou je spojen s ovlivněním funkce dendritických buněk.
(moa)
Zdroj: Bartosik-Psujek H, et al. Immunomodulatory effects of vitamin D on monocyte-derived dendritic cells in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis 2010;16(12):1513–1516.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.