Exprese progranulinu v mozkové tkáni a mozkomíšním moku u pacientů s roztroušenou sklerózou
Roztroušená skleróza (RS) je považována především za zánětlivý demyelinizační proces CNS, predominantně postihující autoimunitně bílou hmotu mozkovou. Součástí RS bývá i postižení šedé hmoty mozkové, které se může vyskytovat nezávisle a někdy předcházet patologii bílé hmoty. Bílkoviny, jejichž úloha byla v minulosti studována v patologii neurodegenerativních onemocnění, mohou hrát důležitou úlohu ve vzniku RS.
Roztroušená skleróza (RS) je považována především za zánětlivý demyelinizační proces CNS, predominantně postihující autoimunitně bílou hmotu mozkovou. Součástí RS bývá i postižení šedé hmoty mozkové, které se může vyskytovat nezávisle a někdy předcházet patologii bílé hmoty. Bílkoviny, jejichž úloha byla v minulosti studována v patologii neurodegenerativních onemocnění, mohou hrát důležitou úlohu ve vzniku RS.
Hlavním zástupcem těchto bílkovin je progranulin (PGRN), který je významným činitelem reparace tkání a je považován za neurotrofický faktor, který zlepšuje přežití neuronů a vlastnosti axonů. U lidí je považován také za příčinu rozvoje frontoparietální lobární degenerace. PGRN působí protizánětlivě, populace granulinů (GRN), vznikající jeho proteolýzou, naopak prozánětlivě. V závislosti na stupni proteolýzy se tak mohou projevovat pro- i protizánětlivé vlastnosti tohoto proteinu. Aplikace PGRN do ran zvyšuje infiltraci makrofágy a neutrofily, stimulací s PGRN dochází k proliferaci fibroblastů a endoteliálních buněk. GRN stimulují epiteliální buňky k produkci interleukinu 8, který ovlivňuje monocyty a neutrofily. PGRN může inhibovat degranulaci a oxidační vzplanutí leukocytů.
Autoři studie se zaměřili na průkaz vlivu progranulinu ve dvou základních procesech definujících RS – demyelinizaci a zánětu. Přítomnost a distribuce PGRN byla vyšetřována post mortem v mozkové tkáni u 19 pacientů s RS a byla prováděna korelace hladin se zmíněnými patologickými procesy. Kontrolní soubor byl vytvořen ze vzorků tkáně CNS post mortem u pacientů bez RS. Druhá část studie se zabývala korelací hladin PGRN v mozkomíšním moku a klinických příznaků u 40 pacientů s RS, 5 pacientů s virovou encephalitis a 15 kontrolních jedinců bez zánětlivého procesu.
Bylo zjištěno, že v aktivních demyelinizovaných lézích byl PGRN exprimován v makrofázích a mikrogliích. V bílé hmotě s normálním vzhledem byla exprese PGRN nalezena v aktivovaných mikrogliích. PGRN byl exprimován v neuronech a mikrogliích v kortikálních lézích a mozkové kůře s normálním vzhledem. Přítomnost PGRN nebyla prokázána u zdravých kontrol s výjimkou neuronů. Hodnoty PGRN v likvoru byly signifikantně vyšší u pacientů s relaps-remitující formou RS během relapsů a u pacientů s progresivní formou RS. Signifikantně nižší hodnoty PGRN byly nalezeny ve fázích remise RS a u kontrolních subjektů bez zánětlivých afekcí.
Autoři závěrem konstatovali, že progranulin je silně exprimován aktivovanými makrofágy a mikrogliemi v aktivních lézích mozku u pacientů s RS. U těchto pacientů koncentrace tohoto proteinu v likvoru současně koresponduje s klinickou progresí choroby na základě zvýšené aktivace makrofágů a mikroglií.
(moa)
Zdroj: Marco Vercellino et al. Progranulin expression in brain tissue and cerebrospinal fluid levels in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis Journal. 2011; 7 (10): 1194–1201; doi: 10.1177/1352458511406164
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.