JC virus v mozkomíšním moku u pacientů s roztroušenou sklerózou
JC virus (JCV) patří mezi ubikvitérní lidské viry a celosvětově infikuje zhruba 80 % lidské populace. Primární infekce JCV je zpravidla asymptomatická a virus perzistuje celoživotně v ledvinách, mozku, B-lymfocytech, plicích či slezině. K reaktivaci viru dochází v období imunosupresivní terapie nebo během léčby, vedoucí k progresivní multifokální leukoencephalopathii. Existuje hypotéza, že replikace viru v CNS se vyskytuje u pacientů s demyelinizačním onemocněním, např. u roztroušené sklerózy (RS).
JC virus (JCV) patří mezi ubikvitérní lidské viry a celosvětově infikuje zhruba 80 % lidské populace. Primární infekce JCV je zpravidla asymptomatická a virus perzistuje celoživotně v ledvinách, mozku, B-lymfocytech, plicích či slezině. K reaktivaci viru dochází v období imunosupresivní terapie nebo během léčby, vedoucí k progresivní multifokální leukoencephalopathii. Existuje hypotéza, že replikace viru v CNS se vyskytuje u pacientů s demyelinizačním onemocněním, např. u roztroušené sklerózy (RS). Na základě biologických vlastností JCV (neurotropická schopnost atakovat gliové buňky; schopnost dlouhodobé latence a perzistence) se předpokládá úloha tohoto patogena v etiologii RS.
Studie španělských autorů zjišťovala roli JCV v etiopatogenezi RS na základě porovnání přítomnosti DNA a virové nálože JCV v mozkomíšním moku u RS pacientů při první demyelinizační příhodě a u pacientů s jiným demyelinizačním onemocněním.
Do studie bylo zařazeno celkem 73 vzorků mozkomíšního moku. 43 vzorků bylo získáno od pacientů s RS a 30 od pacientů s jiným demyelinizačním onemocněním (např. meningitis, encefalitis, idiopatická intrakraniální hypertenze, normotenzní hydrocefalus, myelitis, tenzní bolesti hlavy). Všichni RS pacienti byli dále sledování v období 1–6,7 roku po stanovení definitivní klinické diagnózy RS. DNA byla extrahována a analyzována pomocí metody real-time PCR pro detekci JCV genomu.
DNA JCV byla nalezena v mozkomíšním moku u 2 pacientů s RS (4,7 %) s průměrnou virovou náloží 2,1 a 6,7 kopií/ml moku. U pacientů s ostatními demyelinizačními chorobami nebyl nalezen žádný pozitivní vzorek. Při dalším sledování pacientů s RS nebyl nalezen rozdíl v klinickém průběhu choroby mezi JCV pozitivními a JCV negativními jedinci.
Autoři závěrem konstatovali, že přítomnost JCV je pravděpodobně jen přidruženým nálezem v patologii RS a přítomnost virových částic by mohla být spojena s imunologickou aktivací choroby, zejména během relapsů.
(moa)
Zdroj: Alvarez-Lafuente R. et al. JC virus in cerebrospinal fluid samples of multiple sclerosis patients at the first demyelinating event. Mult Scler. 2007 Jun; 13 (5): 590–5.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.