Dynamika oligodendrocytů u roztroušené sklerózy

Možnost regenerace myelinu?

Oligodendrocyty obalují nervová vlákna v centrálním nervovém systému vrstvami specializované buněčné membrány za vzniku myelinových pochev. Při roztroušené skleróze je myelin destruován imunitním systémem, ale zdá se, že se může opět regenerovat a neurologické funkce se mohou obnovit.

U zvířat se myelin regeneruje nově vytvářenými oligodendrocyty a přetrvávající zralé oligodendrocyty se na tomto procesu zřejmě nepodílejí. Mezi zvířaty a lidmi jsou ovšem značné rozdíly v dynamice oligodendrocytů a adaptivní myelinizaci.

Metodika na základě studené války

Tyto rozdíly byly velice elegantně demonstrovány ve studii nedávno publikované v časopisu Nature, která analyzovala dynamiku oligodendrocytů a jejich úlohu v remylinizaci u osob s roztroušenou sklerózou pomocí stanovení ¹⁴C v genomové DNA oligodendrocytů různého stáří. Autoři při tom využili poznatků ze své dřívější studie, podle níž lze vypovídajícím způsobem měřit stáří oligodendrocytů na základě faktu, že se do jejich genomové DNA vestavěly atomy ¹⁴C, který ve velké míře vznikal specificky v období častých jaderných testů za „studené války“. Tato metoda je sama o sobě pozoruhodná.

Podle výsledků se zdá, že průběh nemoci nebo buněčná reakce na ni je značně heterogenní, a to nejen v ložiscích s aktivně probíhající demyelinizací. Velice zajímavé změny byly zaznamenány v bílé hmotě normálního vzhledu. U osob s velmi agresivní formou roztroušené sklerózy byla novotvorba oligodendrocytů v této bílé hmotě nápadně vysoká. U většiny zkoumaných osob s roztroušenou sklerózou tomu tak ovšem nebylo. Doba mezi propuknutím choroby a úmrtím u těchto pacientů inverzně korelovala s rychlostí vzniku oligodendrocytů (r_s = −0,57; p = 0,0081; Spearmanova korelace).

Člověk není myš

Další zajímavou oblastí jsou stínové plaky, které jsou považovány za remyelinizované oblasti. Zatímco u myší jsou plné nových oligodendrocytů, u člověka nové oligodendrocyty prakticky chybí. Podle autorů studie to může znamenat, že remyelinizace ve stínových placích ve skutečnosti probíhá buď přechodně, nebo vůbec, případně že ji mají na starosti preexistující („staré“) oligodendrocyty. Těch má po spotřebování veškerého myelinu zůstat v ložiscích roztroušené sklerózy přibližně stejné množství jako ve zdravé tkáni, ačkoliv jsou zbaveny svého myelinu. Autoprotilátky destruující myelin jsou pravděpodobně natolik specifické, že oligodendrocyty jako takové zprvu nemusejí poškodit.

Časná léčba je zásadní

Dynamika oligodendrocytů se ovšem mění v čase. Nejprve se autoři domnívali, že tyto změny souvisejí s věkem pacientů, ale místo toho se ukázalo, že jsou asociovány s délkou trvání choroby. Okamžitá a aktivní terapeutická intervence podle této studie může inhibovat destrukci oligodendrocytů. To může částečně vysvětlovat známý fakt, že pacienti významně profitují z časně zavedené agresivní léčby a s její pomocí se mohou vyhnout permanentnímu neurologickému deficitu.

(pez)

Zdroj: Yeung M. S. Y., Djelloul M., Steiner E. et al. Dynamics of oligodendrocyte generation in multiple sclerosis. Nature 2019 Jan 23, doi: 10.1038/s41586-018-0842-3 [Epub ahead of print].

Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.