Zajímavosti z XXXIV. Endokrinologických dnů v Brně I. část

Ambulantní podání radiojódu – levné a účinné řešení tyreotoxikózy

Dr. Jiskra ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prezentoval výsledky spolupráce s Ústavem nukleární medicíny VFN. Před několika lety zavedl primář Kubinyi ambulantní podávání radiojódu 131I ve fixní dávce 550 MBq ve formě kapsle. Autoři analyzovali klinický průběh u 39 pacientů (32 žen, 8 mužů, 21 s imunogenní tyreotoxikózou Gravesova-Basedowova typu a 18 s hyperfunkčními uzly, průměrný věk 66,8 roku). Za dobu sledování 12-42 měsíců dosáhlo eutyreózy 28 % bez nutnosti terapie, u 60 % se rozvinula hypotyreóza s nutností substituce levothyroxinem, u 6 % bylo možné významně redukovat dávku tyreostatik a u 6 % byla léčba bez účinku. U jednoho pacienta došlo k mírnému zhoršení endokrinní orbitopatie, jiné komplikace nebyly zaznamenány. Zatímco náklady na léčbu jednoho pacienta radiojódem dosáhly 2849 Kč, stejná léčba za hospitalizace by vyšla na 17 472 Kč a operace na 11 414 Kč. Ambulantní podání radiojódu je tak bezesporu levné a šetrné řešení tyreotoxikózy.

Selen, tyreoidální funkce a neuropsychické poruchy u seniorů

Dr. Krausová spolu s dalšími odborníky z Endokrinologického ústavu představili studii, jejíž výsledky svědčí pro kauzální vztah mezi deficitem selenu a vyšším výskytem emočních a kognitivních poruch u seniorů. Lékaři do studie zařadili 268 seniorů žijících v oblasti endemického nedostatku selenu (jižní Čechy). Autoři zjistili vysoce významné negativní korelace mezi parametry selenového metabolismu a stupněm deprese, úzkosti a kognitivního deficitu. Selendeficientní stav také významně ovlivňoval vzájemné poměry tyreoidálních hormonů. Autoři se domnívají, že zjištěné vztahy mezi selenovým metabolismem, tyreoidálními funkcemi a neuropsychickými poruchami mohou přispět k vysvětlení patogenetického mechanismu psychických projevů u tyreopatií. Autoři nyní ověřují účinky suplementace selenem v probíhající studii.

Co nového u Cushingova syndromu?

Prof. Kršek ze III. interní kliniky VFN v Praze představil nejmodernější trendy v diagnostice a léčbě Cushingova syndromu (CS) podle Endocrine Society. Na přítomnost CS mají být testovány tyto skupiny: pacienti s příznaky CS neodpovídajícími jejich věku (například osteoporóza, art. hypertenze), pacienti s mnohočetnými a progresivními příznaky (snadná zranitelnost kůže, pletora v obličeji, myopatie proximálních svalových skupin, rudé strie širší než 1 cm), děti se zpomalením růstu a nárůstem hmotnosti, nemocní s incidentalomem nadledviny odpovídajícím adenomu. Jako iniciální vyšetření lze použít kterýkoli z těchto testů: volný močový kortizol (2x), zkrácený 1mg-dexametazonový supresní test, dvoudenní dexametazonový supresní test se sníženou dávkou (4x 0,5 mg) nebo vyšetření koncentrací nočního kortizolu v séru (2x). Pokud je výsledek negativní a přesto přetrvává klinické podezření, je vhodné vyšetření zopakovat po půl roce. V léčbě Cushingovy choroby je převratnou novinkou to, že úspěšně léčit lze téměř všechny nemocné. Začíná se neurochirurgickým zásahem, v případě neúspěchu opakovaná operace nebo radioterapie. Při přetrvávající aktivitě choroby přichází na řadu léčba medikamentózní. Podle nové studie je možno podávat sekvenční kombinovanou léčbu ketokonazolem, cabergolinem a pasireotidem. Pasireotid je nový multiligandový analog somatostatinu. Touto kombinační léčbou lze normalizovat aktivitu onemocnění u téměř všech nemocných s Cushingovou chorobou.

Autor: MUDr. Eliška Potluková, Ph.D., 3. interní klinika VFN a 1. LF UK

Zdroj: Všechna abstrakta jsou publikována v DMEV 2011;14 Suppl 2 – XXXIV. Endokrinologické dny 20.-22. 10. 2011 Brno