„U těhotných mysleme na štítnou žlázu,“ připomněla osvětová kampaň

Štítná žláza pod zvýšeným tlakem

Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu vyšší nároky – tvorba thyroxinu se musí zvýšit přibližně o polovinu. Zdravá štítná žláza za předpokladu, že má dostatečný příjem jodu, na tyto zvýšené požadavky v těhotenství zareaguje správně. Naopak orgán vykazující poruchu funkce, byť třeba do té doby jen subklinickou, nemusí být schopný potřebu tyreoidálních hormonů pokrýt. Ta přitom stoupá velmi rychle.

Hormony produkované štítnou žlázou jsou velmi důležité již v I. trimestru, tedy v prvních 3 měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. Hypotyreóza v tomto období může vést i k nevratným narušením zdravého vývoje. Tzv. kretenismus je v dnešní době a v našich podmínkách spíše raritou, dopad funkce štítné žlázy matky v těhotenství na další neuropsychologické charakteristiky jedince, například na riziko vzniku autismu či ADHD, je stále předmětem výzkumů. Odchylky v činnosti štítné žlázy kromě toho mohou být příčinou jak neplodnosti či potratů, tak také zdravotních komplikací pro plod i matku v pozdějších stadiích těhotenství. Roste například riziko předčasného porodu. 

Příznaky mohou zůstat nepoznané

Snížená činnost štítné žlázy přitom nemívá tak alarmující příznaky jako hypertyreóza. Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné ženy si tyto projevy snadno zamění za normální změny spojené se svým stavem. Jediným způsobem jak v této situaci bezpečně ověřit správnou činnost štítné žlázy, je laboratorní vyšetření. Dá se říci, že přinejmenším kontrola TSH dnes již patří k dobré praxi při péči o těhotnou pacientku v gynekologické ambulanci. O „oficiálně posvěcené“ screeningové vyšetření se však zatím nejedná – program, který přínos zavedení screeningu v českých podmínkách prověří, se teprve připravuje a jeho výsledky budeme znát nejdříve koncem roku 2022.

Terapii je nutné zahájit ihned

Hypotyreóza u těhotné ženy vyžaduje pozornost ve své subklinické i manifestní podobě. Její léčba je obvykle doménou endokrinologa, i jiný lékař ale v případě, že se mu podaří problém zachytit, zahajuje substituční terapii thyroxinem v plné dávce, obvykle v rozmezí 50–100 μg/den, a zaléčenou pacientku odesílá k endokrinologickému dovyšetření.

U žen se známou a léčenou hypotyreózou je nutné od začátku těhotenství až o polovinu zvýšit substituční dávku thyroxinu a každých 4–6 týdnů kontrolovat hladinu TSH (která by neměla v I. trimestru stoupnout nad 2,5 mIU/l) i volného thyroxinu (fT4). V případě subklinické hypotyreózy by měla být léčba zahájena ideálně prekoncepčně, nejpozději však při zjištění gravidity.

Subklinická hypertyreóza (suprese TSH) nevyžaduje léčbu, může si však zasloužit úzkostlivější monitorování. Klinicky manifestní hypertyreózu je nezbytné léčit tyreostatiky, ve speciálních případech tyreoidektomií, terapie radiojodem je kontraindikovaná. Pacientka s tyreotoxikózou v graviditě každopádně patří do rukou zkušeného endokrinologa.

(luko)

Zdroje:
1. Zamrazil V. Štítná žláza a těhotenství. Interní medicína 2010; 12 (4): 191–195.
2. Komendová I., Špitálníková S., Horáček J. Intelektový výkon dětí matek s tyreopatií v těhotenství (první výsledky výzkumu). Postgraduální medicína 2014; 16 (5): 556–562.
3. Límanová Z., Jiskra J., Moravčíková D., Karen I. Diagnostika a léčba tyreopatií. Novelizace 2015. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro VPL. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného praktického lékařství ČLS JEP, 2015.
4. Jiskra J., Límanová Z. Doporučení pro prevenci, časný záchyt a léčbu tyreopatií v těhotenství 2018. Česká endokrinologická společnost ČLS JEP, 2018.