Funkce štítné žlázy během onemocnění COVID-19 a po jeho prodělání

Endokrinní účinky koronaviru

Koronaviry jsou známé svými přímými účinky na endokrinní žlázy, včetně štítné žlázy. U pacientů infikovaných virem SARS-CoV, příbuzným SARS-CoV-2, byly postmortálně zjištěny známky poškození folikulárních i parafolikulárních buněk štítné žlázy. Navíc byla přítomnost koronavirů postmortálně zjištěna i v hypofýze a u pacientů s infekcí SARS-CoV byla pozorována rovněž horší barvitelnost hypofýzy na TSH (tyreotropin). SARS-CoV-2 vstupuje do buněk pomocí receptoru pro angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2), který je na štítné žláze exprimován v hojném počtu. Osa hypothalamus − hypofýza − štítná žláza by proto mohla být při onemocnění COVID-19 velmi náchylná k poruchám. Níže prezentovaná studie měla osvětlit, do jaké míry se u pacientů s COVID-19 vyskytují dysfunkce štítné žlázy.

Metodika a průběh studie

Jednalo se o kohortovou observační studii provedenou mezi 9. březnem a 22. dubnem 2020 ve skupině 456 pacientů se suspektním onemocněním COVID-19. Pacientům byla odebrána krev ke standardnímu testování: krevní obraz, funkce ledvin, albumin, C-reaktivní protein (CRP), kortisol a funkce štítné žlázy. Infekce byla potvrzena testováním PCR na základě stěru z nosohltanu. Mezi pacienty vyřazené ze studie patřili například ti, kteří měli anamnézu onemocnění štítné žlázy, respektive dostávali substituční léčbu, antityreoidální léčbu nebo glukokortikoidy.

Výsledky

Ze 456 sledovaných pacientů byl COVID-19 prokázán u 334 (73,2 %). Průměrný věk ve skupině nakažených pacientů činil 66,1 roku a ve skupině nenakažených 63,8 roku. V obou skupinách bylo více mužů (60,8 a 55,7 %). Do 8. května bylo 40 (12 %) pacientů ze skupiny s COVID-19 hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče a 95 (28,4 %) jich zemřelo. Pacienti byli klasifikováni podle hodnot fT4 (volný T4) a TSH. Většina (86,5 %) pacientů s COVID-19 byla eutyroidních, žádný z nich nebyl hypertyroidní (s nízkým TSH a vysokým fT4) a jen malý počet jich měl zjevnou hypotyreózu (0,6 %). Charakteristika se napříč všemi kategoriemi výrazně nelišila.

Pacienti s COVID-19 měli nižší hladinu TSH s mediánem 1,03 mIU/l, oproti tomu pacienti bez nákazy měli hodnotu TSH s mediánem 1,48 mIU/l. Nemocní s COVID-19 měli rovněž nižší průměrnou hladinu fT4 (12,6 vs. 13,11 pmol/l). U malé části pacientů (n = 55) byla po prodělání COVID-19 provedena kontrola funkcí štítné žlázy. Většina těchto výsledků byla klasifikována jako eutyroidní, jen u 2 pacientů se vyskytla nižší hladina TSH a normální fT4, tedy subklinická hypertyreóza, a u 2 dalších naopak subklinická hypotyreóza (normální fT4 s mírně elevovaným TSH). Žádný z pacientů neměl zjevnou tyreotoxikózu.

Diskuse

Změny funkce štítné žlázy se nejpravděpodobněji dají vysvětlit eutyroidním syndromem, kdy nejprve dochází k redukci celkového i volného T3 a zvýšení reverzního T3 při absenci zvýšení TSH. Vážnější nebo prolongované onemocnění pak způsobí globální redukci TSH, fT4 i fT3. Suprese TSH je pravděpodobně spojená s elevací prozánětlivých cytokinů, jako je interleukin 6, které negativně korelují s hladinou TSH. Dalším faktorem může být i kortisol, který suprimuje sekreci TSH. Třetím možným vysvětlením je přímý cytopatický efekt SARS-CoV-2. Ať už je příčinou funkčních změn cokoliv, po prodělání COVID-19 se prakticky u všech pacientů vrátila hladina TSH k normálu. Změny funkce jsou tedy po zotavení reverzibilní.

Shrnutí a závěr

Tato studie sledovala akutní účinky onemocnění COVID-19 na funkci štítné žlázy a hodnotila, zda se změny funkce upraví po zotavení. Většina pacientů s COVID-19 byla eutyroidní a žádný z nich netrpěl tyreotoxikózou. Zároveň však pacienti s COVID-19 měli nižší hladiny TSH a fT4. Při kontrole po prodělání a zotavení z infekce se funkce štítné žlázy vrátila k normálu.

(saz)

Zdroj: Khoo B., Tan T., Clarke S. A. et al. Thyroid function before, during, and after COVID-19. J Clin Endocrinol Metab 2021 Jan 23; 106 (2): e803−e811, doi: 10.1210/clinem/dgaa830.