Parenterální výživa u onkologických pacientů v aktuálních doporučeních ESPEN
Aktuální guidelines Evropské společnosti pro klinickou výživu a metabolismus (ESPEN) se zabývají nutriční péčí u onkologických pacientů − současné poznatky jsou shrnuty celkem ve 43 doporučeních, z nichž vybíráme některé klíčové body, zaměřené především na parenterální výživu u těchto nemocných.
Význam nutriční péče v onkologii
Malnutrice je u onkologických pacientů běžným jevem a může být důsledkem samotného nádorového onemocnění i farmakologické či chirurgické léčby. Malnutrice negativně ovlivňuje průběh terapie, kvalitu života a u 10−20 % pacientů je příčinou úmrtí při nádorovém onemocnění. Přestože výživa hraje zásadní roli v multimodální péči o onkologické pacienty, malnutrice je v klinické praxi stále podceňovaným a nedostatečně řešeným problémem.
Obecné postupy pro onkologické pacienty
Potíže s výživou je potřeba identifikovat co nejdříve, proto by mělo u pacientů s nádorovým onemocněním již v rané fázi nemoci proběhnout hodnocení příjmu potravy a mělo by být zahájeno sledování hmotnosti a indexu tělesné hmotnosti (BMI). V případě nepříznivého vývoje výživového stavu je potřeba provést podrobnější hodnocení parametrů souvisejících s výživou. Celkový energetický výdej u onkologických pacientů by měl být obecně vzato podobný jako u zdravých jedinců a pohybovat se mezi 25 a 30 kcal/kg/den. Příjem bílkovin by měl převyšovat 1 g/kg/den, a pokud je to možné, hodnota by měla dosahovat až 1,5 g/kg/den. Příjem vitaminů a minerálů by měl korespondovat s doporučenou denní dávkou a pacientům by neměly být podávány ve vysokých dávkách, pokud netrpí nedostatkem konkrétních vitaminů a dalších látek.
Okolnosti využití parenterální výživy
Podle doporučení ESPEN by u onkologických pacientů s rizikem malnutrice nebo s již prokázanou malnutricí měla proběhnout nutriční intervence s cílem zvýšit perorální příjem potravy včetně podávání perorálních nutričních doplňků (ONS). Jestliže je nutné přistoupit k podávání umělé výživy, guidelines ESPEN doporučují nejprve enterální výživu, a až pokud tento typ umělé výživy není možné využít nebo není pro nemocného dostačující, se přistupuje k výživě parenterální.
U pacientů s nádorovým onemocněním znemožňujícím perorální příjem potravy nebo postihujícím horní část gastrointestinálního traktu je vhodné využívat enterální výživu, naopak u osob se závažným postižením střev souvisejícím s radiační kolitidou, při střevní obstrukci, syndromu krátkého střeva nebo peritoneální karcinóze je vhodné pokrývat výživové potřeby parenterální výživou. Klinická praxe, kontraindikace, komplikace a monitorování průběhu podávání enterální a parenterální výživy se u onkologických pacientů a pacientů s benigními onemocněními neliší. Rizika parenterální výživy jsou ovšem považována za výraznější než její přínosy u onkologických pacientů s prognózou 2 měsíců a méně.
Odborníci ESPEN nedoporučují paušální podávání parenterální výživy u pacientů podstupujících radioterapii. K tomuto typu výživy by se mělo přistupovat, pouze pokud perorální či enterální výživa není možná, nezajistí dostatečný energetický příjem nebo pacienti trpí závažnou malabsorpcí. Parenterální výživa se tak týká například nemocných s těžkou formou nauzey, zvracením, bolestmi břicha či průjmy.
Při intenzivní chemoterapii a po transplantaci kmenových buněk může být podle guidelines ESPEN nutné přistoupit k enterální či parenterální výživě s cílem zajistit dostatečný energetický příjem a předcházet ztrátě tělesné hmotnosti a beztukové tělesné hmoty. Řada pacientů podstupujících autologní a zejména alogenní transplantaci kmenových buněk již v začátku terapie trpí malnutricí a parenterální výživa jim zajistí potřebnou nutrici pomocí směsí se všemi požadovanými živinami.
Nutrice po onkologickém onemocnění
Guidelines, jež ESPEN vydala v roce 2021, zahrnují rovněž nutriční doporučení pro pacienty, kteří prodělali nádorové onemocnění. U nich by se měl index tělesné hmotnosti (BMI) pohybovat mezi hodnotami 18,5 a 25 kg/m2, ve stravě by měli dbát na zastoupení všech základních živin a neměli by zatěžovat organismus nadváhou či obezitou. Obezita a metabolický syndrom mohou představovat rizikový faktor pro rekurenci karcinomu a kratší dobu přežití u nemocných prodělavších mj. karcinom prsu či žaludku.
(pak)
Zdroj: Muscaritoli M., Arends J., Bachmann P. et al. ESPEN practical guideline: Clinical nutrition in cancer. Clin Nutr 2021 May; 40 (5): 2898−2913, doi: 10.1016/j.clnu.2021.02.005.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
