Mechanismus účinku preparátů užívaných při gastroezofageálním refluxu

Gastroezofageální reflux (gastroesophageal reflux disease – GERD) je chronické onemocnění způsobené zatékáním kyselého žaludečního obsahu zpět do jícnu. To je spojeno s poškozením jícnové sliznice a typickými symptomy – pálením žáhy, bolestí za hrudní kostí, kyselou pachutí v ústech, říháním. GERD je způsoben kombinací faktorů, které společně vedou ke zhoršené funkci dolního jícnového svěrače, který normálně zadržuje kyselý obsah v žaludku. V západních zemích postihuje 10–20 % dospělé populace. Léčba obvykle začíná úpravou režimových a stravovacích návyků, a pokud tato opatření sama o sobě nestačí, je možná farmakologická léčba (antacida, preparáty s alginátem, blokátory protonové pumpy).

Etiologie GERD je multifaktoriální, a léčba proto není jednoduchá, nicméně základním symptomy způsobujícím problémem je kyselost zatékajícího žaludečního obsahu. Již od 80. let 20. století tedy základní modalitu při léčbě GERD a jeho projevů představují látky, které kyselost žaludečního obsahu snižují – buď v době výskytu symptomů (antacida, preparáty s alginátem), nebo preventivně (PPI).

Antacida

Antacida patří mezi pacienty s GERD mezi nejčastěji užívané preparáty, protože jsou dostupná i bez lékařského předpisu. Antacida neutralizují již vytvořené žaludeční kyseliny a zatékání žaludečního obsahu do jícnu pak již nečiní pacientovi potíže. Jejich účinek je však jen krátkodobý (nalačno 30 minut; 1–3 hodiny po jídle pak 3 hodiny), je proto nutné je užívat často a ve větších dávkách. Nelze je využít k tlumení nočních projevů.

Preparáty obsahující alginát

Tyto preparáty obsahují kyselinu alginovou v kombinaci se slabým antacidem. Kyselina alginová v přítomnosti žaludeční kyseliny precipituje, na povrchu žaludečního obsahu tak vytvoří gel, který brání refluxu do jícnu. Navíc pokud již k refluxu dojde, zateče do jícnu většinou pouze gelová vrstva, která má neutrální pH. Vytvoření gelu je rychlé, objevuje se do několika sekund po požití a trvá několik hodin. Kromě toho obsahují preparáty s alginátem i antacidum, které zároveň snižuje kyselost žaludečního obsahu. Aby byla zajištěna maximální účinnost, je nutné tyto látky podávat do 30 minut po jídle.

Podle dostupných studií je při užívání preparátů s alginátem počet refluxních epizod signifikantně snížen oproti situaci při užívání běžných antacid. Používají se u dětí, adolescentů a těhotných. Vzhledem k fyzikálnímu mechanismu účinku je možné jejich používání i v kombinaci s antisekrečními léky. Podle studie Manabeho a kolegů má léčba kombinací PPI s preparáty obsahujícími alginát dokonce lepší výsledky než léčba PPI samotnými.

Blokátory protonové pumpy (proton pump inhibitors – PPI)

Kyselost žaludečního obsahu je dána přítomností kyseliny chlorovodíkové (HCl), která má za cíl vyhubit v potravě před jejím přesunem do střev případné cizorodé organizmy. Řízení sekrece HCl v žaludku je komplexní proces, který probíhá reflexně v souvislosti s příjmem potravy. Po aktivaci dochází v žaludečních buňkách k výměně draslíkového iontu za vodíkový pomocí protonové pumpy (H, K-ATP-áza), což vede ke zvýšení kyselosti v žaludku. Mechanismus účinku PPI je v blokaci funkce této protonové pumpy, a tedy i produkce kyseliny. Tyto léky působí na tvorbu kyseliny v žaludku preventivně ještě před jejím vytvořením, je proto nutné je užívat nalačno před jídlem a pravidelně každý den.

Blokátory histaminových receptorů 2 (H2-blokátory)

H2-blokátory byly do léčby GERD zavedeny v 80. letech 20. století. Jedná se o kompetitivní antagonisty histaminu na histaminových receptorech 2 v parietálních buňkách v žaludku, jejich účinkem dochází k potlačení produkce kyseliny v žaludku. V současné době je použití H2-blokátorů limitováno jejich menší účinností při těžším GERD a rizikem poklesu účinnosti při delším podávání.

(epa)

Zdroj: Dettmar P. W., Little S. L., Baxter T. The effect of omeprazole pre-treatment on rafts formed by reflux suppressant tablets containing alginate. J Int Med Res. 2005 May–Jun; 33 (3): 301–8.

Manabe N., Haruma K., Ito M., et al. Efficacy of adding sodium alginate to omeprazole in patients with nonerosive reflux disease: a randomized clinical trial. Dis Esophagus; 25 (5): 373–80, 2012 Jul.

Mandel K. G., Daggy B. P., Brodie D. A., Jacoby H. I. Review article: alginate-raft formulations in the treatment of heartburn and acid reflux. Aliment Pharmacol Ther. 2000 Jun; 14 (6): 669–90.