Přidání perorálního acetazolamidu (Diluran) k topické léčbě dorzolamidem může vést k dalšímu snížení nitroočního tlaku u některých dětí s glaukomem

Retrospektivní analýza souboru dětí s glaukomem již léčených topickými inhibitory karboanhydrázy prokázala další snížení nitroočního tlaku po přidání perorálního acetazolamidu. Tento efekt nebyl pozorován u dospělých pacientů.

Kanadští autoři hodnotili účinek přidání perorálního inhibitoru karboanhydrázy u souboru 22 dětí s glaukomem (z toho 17 chlapců) ve věku od 8 měsíců do 15 let již léčených topickým dorzolamidem nebo kombinací dorzolamid–timolol. Ze studie byly vyloučeny děti se sekundárním glaukomem jako komplikací uveitidy a s operací očí 3 měsíce před léčbou perorálním acetazolamidem nebo během ní. Dávka perorálního acetazolamidu ve studii se pohybovala od 13 do 30 mg/kg/den (průměr 22,5 mg/kg/den) a trvání léčby od 6 do 31 dnů (průměr 18,1 dne). Nitrooční tlak byl hodnocen různými metodami. U každého dítěte však byla použita stejná metoda při měření nitroočního tlaku při poslední návštěvě před přidáním perorálního acetazolamidu a při první návštěvě po jeho přidání k léčbě.

Výsledky ukázaly významný pokles průměrné hodnoty nitroočního tlaku o 29,6 % (p < 0,0001). Nitrooční tlak klesl z 32,2 ± 6,5 mm Hg před přidáním acetazolamidu na 21,8 ± 6,3 mm Hg po přidání acetazolamidu.  

Tyto výsledky naznačují aditivní účinek topických a perorálních inhibitorů karboanhydrázy v léčbě glaukomu u dětí                                      

(zza)

Zdroj: Sabri K., Levin A. V. The additive effect of topical dorzolamide and systemic acetazolamide in pediatric glaucoma. J AAPOS. 2006 Oct; 10 (5): 464–468.