Originální a generické přípravky s obsahem pregabalinu, jejich postavení v léčbě a rizika switche

Bioekvivalence u léčiv s nízkým terapeutickým indexem

Registrace generického léčivého přípravku je založena na průkazu bioekvivalence pomocí farmakokinetické studie na zdravých dobrovolnících. Generické přípravky mohou obsahovat odlišné pomocné látky, pozměněnou lékovou formu (např. mikronizací) nebo např. alternativní soli účinné látky. Tyto změny mohou vést např. k rychlejšímu vstřebávání nebo modifikaci biologické dostupnosti léčiva. 

Ačkoliv akceptační kritéria pro 90% konfidenční interval (CI) bioekvivalence u léčiv s úzkým terapeutickým rozmezím jsou přísnější (90,00–111,11 %) než už ostatních léčiv, objevují se studie vypovídající o zvýšení rizika při změně terapie. Za léčiva s nízkým terapeutickým indexem, tj. s malým rozdílem mezi koncentrací terapeutickou a toxickou, jsou považována např. antiepileptika. I malé variace hladin tak mohou vést na jedné straně k nežádoucím účinkům, na straně druhé k selhání léčby, v případě antiepileptik k výskytu záchvatu.

Studium rizikovosti přechodu mezi bioekvivalentními přípravky

V americké studii případů a kontrol (n = 9110) sledující vliv změny originálního antiepileptika na generikum byl zaznamenán mírně vyšší počet akutně ošetřených křečových stavů u pacientů, kteří přešli na generický přípravek (odds ratio [OR] 1,27; 95% CI 1,24–1,53). Starší studie stejných autorů (n = 3028) uvádí rovněž zvýšené riziko (OR 1,57; 95% CI 1,17–2,10).

Byly již také provedeny metaanalýzy. Závěry z metaanalýzy klinických studií potvrzovaly terapeutickou bioekvivalenci napříč přípravky se stejnou účinnou látkou (celkové OR 1,1; 95% CI 0,9–1,2) a ani v metaanalýze vycházející z observačních studií nebyl popsán vliv přechodu na kontrolu epilepsie. V první metaanalýze však bylo zaznamenáno, že pacienti užívali po změně přípravku vyšší dávky antikonvulziv, více navštěvovali lékaře a prodělali více hospitalizací. Metodologické nedostatky posuzovaných studií proto značně omezují možnost generalizace výsledků pozorování. 

Proto je-li pacient dobře kompenzován, doporučují autoři výše zmíněných metaanalýz vyhýbat se přechodu mezi bioekvivalentními přípravky z bezpečnostních důvodů. Zároveň poukazují na fakt, že léčba generiky je bezpečná, je-li takto vedená od začátku. V literatuře bývá též zmiňováno, že přípravek ekvivalentní u zdravých dobrovolníků nemusí splnit kritéria bioekvivalence u cílové skupiny pacientů.

Stanovisko odborné společnosti

Vzhledem k nárůstu generických přípravků ve skupině antiepileptik považuje výbor České ligy proti epilepsii za nutné upozornit lékaře pečující o pacienty s epilepsií na riziko dekompenzace epilepsie při převádění stabilizovaných pacientů z originálního přípravku na generický, stejně jako mezi jednotlivými generickými přípravky navzájem. Kritérium bioekvivalence užívané při schvalování generických přípravků není v případě pacientů s epilepsií zárukou terapeutické ekvivalence. Výbor také považuje za vhodné upozornit pacienty, aby v případě lékárnou navržené záměny předepsaného preparátu za jiný vyslovili souhlas pouze po poradě se svým ošetřujícím lékařem.

Závěr

Celkově lze konstatovat, že generika představují stejně bezpečnou a účinnou léčbu jako originální přípravky. U léčiv s malým rozdílem mezi toxickou a terapeutickou dávkou, což platí i pro pregabalin (který je schválen v řadě indikací a lékem volby u neuropatické bolesti), je však opakovaně doporučeno vyhýbat se přechodu mezi alternativami a léčit od počátku a trvale buď originálním přípravkem, nebo generikem. Změna přípravku zvyšuje bezpečnostní rizika terapie.

(imt)

Zdroje:

1. Hronová K.: Generika a jejich postavení v léčbě, rizika záměny v lékárnách. Interní medicína 2016; 18 (4): 191–193.
2. ČLPE. Stanovisko odborné společnosti ke generickým přípravkům. Dostupné na: www.clpe.cz/old_web_CLPE/generika_04_2005.htm
3. SPC přípravků s obsahem pregabalinu. Dostupné na: www.sukl.cz