Ohlédnutí za dekádou terapie RS cílené na B lymfocyty

Časy se mění

Na začátku 21. století se většina neurologů dívala na lék na roztroušenou sklerózu (RS) cílící na B lymfocyty skepticky. Na vině jsou u RS přece jenom T lymfocyty! Výsledky klinických studií OPERA I a II však byly zlomem. U pacientů s relabující-remitující RS (RRRS) léčených okrelizumabem, tedy monoklonální protilátkou cílící na B lymfocyty, došlo v 96. týdnu ve srovnání s pacienty léčenými interferonem ke:

• snížení roční míry relapsů (ARR) o 47 %,
• zpomalení progrese postižení o 33 %.

Prim v léčbě primárně progresivní RS

Okrelizumab si připisuje i další prvenství – je zatím jedinou biologickou léčbou primárně progresivní RS hrazenou v Česku z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Studie ORTORIO totiž potvrdila o 24, respektive 29,6 % nižší relativní riziko progrese disability po 12, respektive 24 týdnech u skupiny léčené okrelizumabem oproti placebu.

Jak léčit? Časně a intenzivně

Tím ale úspěchy okrelizumabu nekončí. V roce 2022 se stává prvním lékem ze skupiny vysoce účinné terapie RS hrazeným u pacientů s RRRS již od první ataky. Superiorní efekt jeho časného nasazení potvrzují i dlouhodobá data z extenze studií OPERA I a II. Po 9 letech terapie bylo potvrzeno dosažení statusu NEDA (no evidence of disease activity) u 48,2 % pacientů léčených již od začátku okrelizumabem ve srovnání s 25,7 % u těch, kteří primárně dostávali interferon (viz obr. 1).

Obr. 1  9letá účinnostní data z extenze studií OPERA I a II

Bezpečnost na prvním místě

Nezbytnou podmínkou jakékoliv terapie je bezpečnost. Vedle infekcí horních cest dýchacích byly v registračních studiích s okrelizumabem nejčastěji zaznamenány infuzní reakce a chřipkové příznaky. I s ohledem na imunosupresivní mechanismus účinku ovlivňující protinádorovou imunitu však zásadní otazník visí nad potenciálním výskytem malignit. Byť předchozí sledování naznačovala vyšší výskyt karcinomu prsu, recentně publikovaná 7letá data vyšší riziko u žen léčených okrelizumabem nepotvrdila. Sledování v delším časovém horizontu je však jistě i nadále namístě.

Adherence a perzistence na jedničku

I s ohledem na infuzní podávání okrelizumabu 1× za půl roku je u tohoto léku adherence i perzistence ve srovnání s řadou jiných terapií RS vskutku excelentní (viz obr. 2). To potvrzují i data z českého registru ReMuS. Podle jeho výstupu u nás bylo k 1. 1. 2022 léčeno okrelizumabem 1485 pacientů, k 31. 12. 2022 v terapii pokračovalo 95 % z nich. Dalších 542 pacientů pak terapii okrelizumabem v průběhu roku 2022 zahájilo (viz obr. 3).

Obr. 2  Perzistence po 9 letech terapie okrelizumabem a důvody ukončení sledování/terapie ve studiích OPERA I, II a jejich extenzi

Obr. 3  Aktuální česká data stran adherence a perzistence na léčbě okrelizumabem – registr ReMuS

(dos)

Zdroje:
1. Šťastná D., Horáková D. Dekáda terapie cílené na B lymfocyty aneb adherence a perzistence okrelizumabu na jedničku. Multiple Sclerosis News 2023; 9 (2): 23–28.
2. Hauser S. L., Bar-Or A., Comi G. et al. Ocrelizumab versus interferon beta-1a in relapsing multiple sclerosis. N Engl J Med 2017; 376 (3): 221–234, doi: 10.1056/NEJMoa1601277.
3. Montalban X., Hauser S. L., Kappos L. et al. Ocrelizumab versus placebo in primary progressive multiple sclerosis. N Engl J Med 2017; 376 (3): 30–31, doi: 10.1056/NEJMoa1606468.
4. Cerqueira J., Berthele A., Cree B. et al. Long-term treatment with first-line ocrelizumab in patients with early RMS: 9-year follow-up data from the OPERA trial. 5^th annual meeting of the American Academy of Neurology (AAN), Boston, 2023 Apr 22–27.
5. Nicholas J. A., Edwards N. C., Edwards R. A. et al. Real-world adherence to, and persistence with, once- and twice-daily oral disease-modifying drugs in patients with multiple sclerosis: a systematic review and meta-analysis. BMC Neurol 2020; 20 (1): 281, doi: 10.1186/s12883-020-01830-0.
6. Engmann N. J., Sheinson D., Bawa K. et al. Persistence and adherence to ocrelizumab compared with other disease-modifying therapies for multiple sclerosis in U.S. commercial claims data. J Manag Care Spec Pharm 2021; 27 (5): 639–649, doi: 10.18553/jmcp.2021.20413.
7. Moccia M., Affinito G., Berera G. et al. Persistence, adherence, healthcare resource utilization and costs for ocrelizumab in the real-world of the Campania region of Italy. J Neurol 2022; 269 (12): 6504–6511, doi: 10.1007/s00415-022-11320-7.