Přechod z risperidonu na lurasidon a úprava metabolického profilu pacientů se stabilní schizofrenií

KV onemocnění jako komorbidita schizofrenie

Kardiovaskulární onemocnění představují hlavní příčinu úmrtí u nemocných se schizofrenií. Tito pacienti mají oproti běžné populaci signifikantně vyšší riziko metabolického syndromu, abdominální obezity, dyslipidémie a hypertenze. Výskyt metabolických poruch navíc stoupá s věkem pacienta a dobou od diagnózy schizofrenie. Ačkoliv se zdá, že zvýšené metabolické riziko je spjato se schizofrenií samotnou, toto riziko dále roste díky určitým typům léčby, zejména atypickými antipsychotiky.

Lurasidon je antipsychotikum 2. generace s vysokou afinitou k dopaminovým receptorům D₂ a serotoninovým receptorům 5-HT_2A. V porovnání s ostatními atypickými antipsychotiky má relativně příznivý kardiometabolický profil, který byl pozorován i v prezentované studii.

Metodika a průběh studie

Dlouhodobá bezpečnost, snášenlivost a účinnost lurasidonu (n = 399) byla hodnocena u pacientů s klinicky stabilní schizofrenií ve 12měsíční dvojitě zaslepené klinické studii kontrolované risperidonem (n = 190). Poté proběhlo 6měsíční otevřené prodloužení, v němž 129 účastníků pokračovalo v terapii lurasidonem a 84 pacientů, kteří původně užívali risperidon, bylo na terapii lurasidonem převedeno.

Výsledky

Během dvojitě zaslepené fáze byl výskyt nežádoucích příhod během léčby srovnatelný v obou skupinách (84,1 % pacientů na lurasidonu, 84,2 % léčených risperidonem). Účinnost léčby byla během dvojitě zaslepené fáze v obou ramenech srovnatelná a udržela se i během otevřeného prodloužení.

Užívání lurasidonu bylo spojeno s minimálními změnami metabolických parametrů a hladiny prolaktinu, zatímco léčba risperidonem byla spojena s klinicky významným nárůstem hladiny prolaktinu a lačné glykémie. Na konci 12měsíčního sledování byl podíl pacientů s metabolickým syndromem významně nižší ve skupině léčené lurasidonem (25,5 vs. 40,4 %; p = 0,02).

Pacienti převedení z risperidonu na lurasidon během prodloužení studie zaznamenali signifikantní pokles hmotnosti a hladiny prolaktinu. Na konci otevřeného prodloužení nebyl rozdíl v počtu výskytů metabolického syndromu mezi skupinami dále signifikantní (23,5 vs. 31,5 %).

Závěr

Lurasidon byl u pacientů s klinicky stabilní schizofrenií dlouhodobě účinný a dobře tolerovaný. U pacientů převedených z léčby risperidonem byla snášenlivost taktéž dobrá, došlo i k úpravě metabolických parametrů a hladiny prolaktinu. Výsledky prezentované studie podporují použití lurasidonu u pacientů se schizofrenií v kontextu péče o celkové zdraví, fyzické i mentální.

(este)

Zdroj: Patel P. J., Weidenfeller C., Jones A. P. et al. Long-term assessment of lurasidone in schizophrenia: post hoc analysis of a 12-month, double blind, active-controlled trial and 6-month open-label extension study. Neurol Ther 2021; 10 (1): 121−147, doi: 10.1007/s40120-020-00221-4.