Kardiovaskulární rizika u schizofreniků: S čím souvisejí a jak je eliminovat?

Úvod

Pacienti se schizofrenií mají ve srovnání s běžnou populací o 10–18 let kratší střední délku života. Hlavní příčinu úmrtí přitom představují kardiovaskulární onemocnění (ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda a městnavé srdeční selhání), na něž umírají až dvě třetiny schizofreniků (2).

Dle studií jsou nejčastějšími rizikovými faktory (RF) dyslipidémie (61 %), kouření (55 %), obezita (41 %), diabetes mellitus (19 %) a hypertenze (17 %) (1). Kromě životního stylu (stravovacích návyků a nedostatečné fyzické aktivity) může ke zvyšování KV rizika přispívat i sociální deprivace či problematická komunikace mezi pacientem a lékařem spolu s jeho non-compliance. Adekvátní primární prevence tak často neprobíhá ani po odhalení těchto RF. Dále je třeba zmínit kardiometabolické nežádoucí účinky antipsychotik, jakými jsou nárůst hmotnosti, dyslipidémie apod.

Co říkají dosavadní studie?

Kardiovaskulárními riziky u schizofreniků se již zabývala řada studií.

Jedna z metaanalýz (1) porovnávala 10leté KV riziko u pacientů se schizofrenií a u pacientů s depresí. K jeho odhadu bylo využito Framinghamského skóre (FRS), které zohledňuje věk, pohlaví, kouření, systolický tlak krve a hladinu celkového cholesterolu. Vyšší KV riziko bylo pozorováno u pacientů se schizofrenií (FRS 5,8−14,0) než u pacientů s depresí (FRS 4,7−11,9).

KV rizikem v kontextu pozitivních a negativních příznaků schizofrenie se za využití stejného skóre zabývala i další studie (3). 10leté KV riziko dosahovalo u schizofreniků 5,16 % v porovnání s 3,02 % u pacientů v kontrolní skupině (p = 0,03). Mezi FRS a negativními a pozitivními příznaky nebyla zjištěna žádná souvislost. Skóre však významně korelovalo s věkem, počtem hospitalizací a dobou trvání onemocnění (r = 0,300; 0,261; 0,252). Vyšší bylo také u pacientů léčených antipsychotiky (p = 0,008). Naopak nižší skóre bylo pozorováno při vyšších koncentracích HDL cholesterolu v krvi (p = 0,048). Pacienti léčení jedním antipsychotikem měli obecně vyšší koncentrace HDL cholesterolu v krvi a nižší FRS než pacienti užívající ≥ 2 antipsychotika.

Závěr

Dispenzarizace pacientů se schizofrenií by se neměla zaměřovat pouze na psychotické příznaky, ale také na kardiovaskulární a metabolické poruchy (ne)související s léčbou. Nutné je zaměřit se na životní styl pacienta a ve spolupráci s dalšími specialisty léčit případné metabolické komorbidity v rámci primární prevence KV onemocnění. Neméně důležitá je i volba antipsychotika.

Jedním z léčiv s nízkým rizikem kardiometabolických nežádoucích účinků je lurasidon. Patří mezi atypická antipsychotika ze skupiny SDA (antagonisté serotoninových a dopaminových receptorů), indikovaný je k terapii schizofrenie u dospělých a dospívajících pacientů starších 13 let. Dle dostupných údajů 95 % pacientů léčených tímto přípravkem nezaznamenalo klinicky významnou změnu tělesné hmotnosti (definováno jako změna o ≥ 7 % po 6 týdnech užívání).

(mafi)

Zdroje:
1. Foguet-Boreu Q., San Marin M. I. F., Mateo G. F. et al. Cardiovascular risk assessment in patients with a severe mental illness: a systematic review and meta-analysis. BMC Psychiatry 2016; 16: 141, doi: 10.1186/s12888-016-0833-6.
2. Ratna V. V. J., Vempadapu M., Kolakota R. K. et al. Risk of cardiovascular disease in schizophrenia: a mini review. AJPSci 2019; 9 (2): 131–136, doi: 10.5958/2231-5659.2019.00019.5.
3. Kilicaslan E. E., Karakilic M., Erol A. The relationship between 10 years risk of cardiovascular and schizophrenia symptoms: preliminary results. Psychiatry Investig 2019; 16 (12): 933–939, doi: 13.30773/pi.2019.0063.
4. Latuda. Dostupné na: www.latuda.com/bpd/about-latuda.html