Léčba schizofrenie ve světle nových poznatků

Vysoce rizikové onemocnění v mnoha ohledech

Schizofrenie je celoživotní onemocnění, které má velkou tendenci relabovat. Jen 15 % pacientů prodělá pouze první epizodu onemocnění a nedojde u nich k relapsu. Pacienti se schizofrenií vykazují 3× vyšší mortalitu oproti běžné populaci, stárnou rychleji, strádá jejich kardiovaskulární systém. Onemocnění některým jedincům zhoršuje kognitivní schopnosti až do vyjádřené demence.

Vliv schizofrenie a její léčby na kognitivní funkce

Již po 5 letech probíhající nemoci může být přítomen velmi výrazný úbytek šedé hmoty mozkové. Neurodegenerace a následný kognitivní deficit jsou spojovány s tzv. imunitní mobilizací, což je stav, při kterém mají nemocní během prvních epizod vysoké koncentrace cytokinů, jež mohou ovlivnit metabolismus mozku a neurotransmiterů. V průběhu onemocnění dochází k aktivaci mikrogliového systému, rozvíjí se hyperkortisolémie a vznikají kyslíkové radikály, což má destruktivní vliv na mozkovou tkáň. Pro samotné pacienty je důležité mít zachovalé kognitivní funkce a jasné myšlení, je tedy dobrou zprávou, že atypická antipsychotika mohou mít neuroprotektivní účinek. Naopak antipsychotika 1. generace mají tendenci působit neurotoxicky a kognitivní deficit prohlubovat.

Kognitivní funkce jsou ovlivněny denní spavostí a narušeným cirkadiánním rytmem, proto je důležité vhodně načasovat podání antipsychotik. Ideální je lék užít večer, aby peak jeho plazmatické koncentrace proběhl v noci. Zásadní jsou i rozdíly v působení léku na jednotlivé receptory. Pokud lékař zahájí léčbu špatně vybraným lékem, může kognitivní deficit prohloubit.

Lurasidon – naděje v terapii schizofrenie?

Během přednášky se docent Anders zabýval otázkou, jaké vlastnosti by mělo mít ideální antipsychotikum. „Mělo by být účinné v akutní fázi, účinné v dlouhodobé léčbě, nemělo by způsobovat extrapyramidové příznaky, tardivní dystonii, mělo by být neutrální z hlediska tělesné hmotnosti, ale také by mělo být dostupné,“ shrnul.

V terapii schizofrenie se klade velký důraz na zachování kognitivních funkcí. Lurasidon pozitivně ovlivňuje kognici a výhodně působí na jednotlivé receptory, ať už jde o antagonismus v případě receptorů 5-HT₇ a α-adrenergní receptorů, parciální agonismus u receptorů 5-HT_1A nebo zanedbatelnou afinitu k muskarinovému systému.

Z výsledků studie porovnávající lurasidon a kvetiapin v parametru zlepšení kognitivního výkonu po 32 měsících terapie je zřejmé, že lurasidon je signifikantněji účinnější. Mechanismus působení těchto látek tedy hraje zásadní roli. 

Metabolické souvislosti

Z provedených studií vyplývá, že užívání antipsychotik je spojeno se změnou tělesné hmotnosti a působením na inzulinovou senzitivitu. „Ukazuje se, že antipsychotika dokáží v časných fázích léčby ovlivnit tak důležitý parametr, jako je inzulinová rezistence. A co víc, my ještě víme, že antipsychotika dokáží ovlivňovat přímo tukovou tkáň, jak hnědou, tak bílou, a zasahují i do takových procesů, jako je tvorba velikosti tukových kapének,“ vysvětlil přednášející.

Podle recentně publikované studie se signifikantně vyšší míra celkového poklesu kognitivního deficitu projevila u pacientů se schizofrenií, kteří současně trpěli metabolickým syndromem, diabetem či hypertenzí. Zajímavé jsou i výsledky metaanalýzy, která ukázala, že lurasidon má oproti brexpiprazolu srovnatelnou účinnost, ale způsobuje nižší hmotnostní přírůstky a vyšší míru redukce plazmatické koncentrace celkového cholesterolu a LDL-c.

Závěr

„Lurasidon je tedy příkladem účinného a bezpečného antipsychotika s profilem blížícím se ideálnímu antipsychotiku,“ uzavřel své sdělení docent Anders.

(vef)

Zdroj: Anders M. Fundamentální otázky v léčbě schizofrenie a lurasidon. Sympozium Šance pro kvalitnější život s diagnózou schizofrenie, Praha, 18. 10. 2021. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=QIOMg-RkzCA