Zlepšení entezitidy při terapii etanerceptem u pacientů s psoriázou a psoriatickou artritidou
Entezitida, tedy zánětlivé postižení úponů šlach, je důležitým a charakteristickým znakem psoriatické artritidy. Proto je nyní její hodnocení v klinických studiích s psoriatickou artritidou doporučováno.
Entezitida, tedy zánětlivé postižení úponů šlach, je důležitým a charakteristickým znakem psoriatické artritidy. Proto je nyní její hodnocení v klinických studiích s psoriatickou artritidou doporučováno. Vzhledem k tomu, že je entezitida klíčovou komponentou psoriatické artritidy, může být spojena s výraznějším zhoršením kvality života.
U etanerceptu, který byl schválen jak v léčbě psoriázy, tak psoriatické artritidy, byla prokázána účinnost v léčbě kloubních i kožních symptomů. Bohužel však chybějí data ohledně účinnosti etanerceptu právě na zánět šlachových úponů.
Proto nedávno proběhla randomizovaná studie, jejímž cílem bylo vymezit účinky etanerceptu na entezitidu, kvalitu života a zánět u 280 pacientů s psoriázou, psoriatickou artritidou a entezitidou. Mezi vstupní kritéria patřil věk nad 18 let, mírná až těžká forma psoriázy a psoriatické artritidy s postižením více než 10 % tělesného povrchu, mírné až těžké PGA (Physician Global Assessment) skóre psoriázy a přítomnost více než dvou oteklých nebo bolestivých kloubů.
Pacienti dostávali etanercept buď v dávce 50 mg 2× týdně, nebo 1× týdně, a to po dobu 12 týdnů. Tato část studie byla dvojitě zaslepená a po ní následovala část otevřená, kdy byl všem podáván etanercept v dávce 50 mg jednou týdně po dobu dalších 12 týdnů.
Výstupním bodem bylo procentuální zhodnocení pacientů, kteří neměli žádnou entezitidu a u kterých došlo ke zlepšení entezitidy na nejméně jednom místě ze 4 hodnocených šlachových úponů, a to ve 12. a 24. týdnu. Hodnocenými místy úponů šlach byly obě Achillovy šlachy a oba úpony plantární fascie. Dalšími hodnocenými parametry pak byly CRP a tzv. DLQI (Dermatology Life Quality Index).
U obou skupin pacientů bylo prokázáno srovnatelné zlepšení entezitidy a hladiny CRP ve 12. týdnu, které přetrvávalo až do 24. týdne. Klinicky významné změny byly pozorovány u DLQI skóre, a to opět u obou skupin pacientů a obdobně ve 12. i 24. týdnu.
(pes)
Zdroj: B. Kirkham, Ann Rheum Dis 2009; 68 (Suppl 3): 655
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.