Výsledky 10letého sledování bezpečnosti a účinnosti léčby etanerceptem u nemocných s juvenilní idiopatickou artritidou

Metodika studií a sledovaná populace

Do studie CLIPPER byli zařazeni pacienti ve věku 2−17 let s rozšířenou oligoartikulární juvenilní idiopatickou artritidou (eoJIA), spondylartropatií (ERA − artritida s entezitidou) a psoriatickou artritidou (PsA). Nemocní dostávali etanercept v dávce 0,8 mg/kg subkutánně 1× týdně a jejich sledování trvalo 2 roky. Na studii CLIPPER navázala CLIPPER2. Ta po dobu dalších 8 let sledovala primárně výskyt malignit při léčbě etanerceptem a sekundárně jeho efektivitu a dlouhodobý bezpečnostní profil. Účinnost léčby byla hodnocena pomocí kritérií ACR (American College of Rheumatology).

Ze 127 účastníků CLIPPER se studie CLIPPER2 zúčastnilo 86 % (celkem 109; eoJIA n = 55; ERA n = 31; PsA n = 23). 84 nemocných setrvalo ve výzkumu po celou dobu jeho trvání a 32 z nich při ukončení studie stále užívalo etanercept. 56,7 % studijní populace tvořily dívky, vyšší podíl chlapců byl jen mezi pacienty s ERA (78,9 %). Průměrný věk účastníků při zahájení studie činil 11,7 roku. Medián doby trvání nemoci před počátkem sledování byl 26,8 měsíce a většina pacientů (85,8 %) užívala současně s etanerceptem i další konkomitantní DMARDs (nejčastěji methotrexát).

Výsledná zjištění

U 45 % účastníků bylo zaznamenáno klinické zlepšení odpovídající JIA ACR50, a to od 2. měsíce studie do konce sledování. Zatímco v průběhu studie CLIPPER účinnost etanerceptu postupně narůstala nebo byla stabilní, během dalšího sledování se postupně snižovala. Přesto více než 95 % pacientů dosáhlo při všech kontrolách v rámci studie CLIPPER2 zlepšení odpovídajícího JIA ACR30. Klinické remise podle skóre JADAS (Juvenile Arthritis Disease Activity Score) dosáhlo nepřetržitě po dobu 12 měsíců 33 % nemocných.

Během celé doby sledování byl zaznamenán 1 případ malignity. Jednalo se o Hodgkinův lymfom diagnostikovaný u 18letého pacienta s eoJIA léčeného současně již 8 let methotrexátem. Výskyt nežádoucích příhod se při léčbě etanerceptem postupně snižoval, a to ze 193 případů v 1. roce na 9 případů v 10. roce. Nejčastěji hlášené nežádoucí příhody při léčbě etanerceptem zahrnovaly bolesti hlavy, artralgie, horečky, průjmy a leukopenie. Nebyl zaznamenán žádný případ aktivní tuberkulózy ani úmrtí pacienta.

U 85 % účastníků se vyskytlo infekční onemocnění, nejčastěji se jednalo o infekce horních a dolních cest dýchacích a gastroenteritidy. Většina z nich nebyla považována za související s léčbou a byly mírné nebo středně těžké intenzity. Infekce pravděpodobně související s podáváním etanerceptu se objevily u 29 pacientů. Výskyt závažných infekcí byl nízký (14 případů u 11 účastníků). Hlášeny byly 2 případy oportunní infekce virem herpes zoster.

U necelých 13 % pacientů se projevila reakce v místě vpichu (svědění, zarudnutí, otok a bolest), avšak pouze během prvních 2 let sledování, později už k reakcím nedocházelo. Dále bylo zachyceno 14 případů autoimunitní uveitidy (3 byly považovány za závažnou nežádoucí příhodu) a 3 případy Crohnovy nemoci.

Závěr

Jednoznačným přínosem studií CLIPPER a CLIPPER2 byla délka sledování pacientů za kontinuální léčby, která u mnohých trvala až 120 měsíců. Výsledky studií jsou srovnatelné se zjištěními dříve publikovaných prací zaměřených na JIA a etanercept. Potvrdily, že tato látka patří mezi dobře tolerovaná, bezpečná a účinná léčiva v terapii juvenilní idiopatické artritidy.

(kali)

Zdroj: Vojinović J., Foeldvari I., Dehoorne J. et al.; Paediatric Rheumatology International Trials Organisation (PRINTO). Ten-year safety and clinical benefit from open-label etanercept treatment in children and young adults with juvenile idiopathic arthritis. Rheumatology (Oxford) 2023; May 4: kead183, doi: 10.1093/rheumatology/kead183 [Epub ahead of print].