Souvislost mezi dlouhodobým podáváním koxibů a kardiovaskulárními chorobami
Výzkumný tým z University of California v Davisu a čínské Peking University objasnil mechanismus, jakým se dlouhodobé podávání selektivních inhibitorů COX II ve vysokých dávkách mohlo podílet na vzniku infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Koxiby jsou látky s oblibou využívané k léčbě akutní i chronické bolesti nejen u revmatoidní artritidy a osteoartritidy.
Výzkum se týkal především léku Vioxx, který byl stažen z trhu v roce 2004. Tento lék ze skupiny nesteroidních antiflogistik byl na trhu pět let, během této doby jej užívaly milióny pacientů s akutní i chronickou bolestí u artritidy i osteoartritidy, v září 2004 ale musel být pro podezření na zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění stažen z trhu.
S využitím analýzy metabolitů v myší plazmě vědci zjistili, že koxiby, především léky obsahující účinné látky rofecoxib a valdecoxib, působí dramatický vzestup regulačního lipidu, který by se mohl podílet velkou měrou na patogenezi infarktů myokardu i cévních mozkových příhod asociovaných s vysokými hladinami selektivních COX II inhibitorů.
Jde o důležitý průlom ve výzkumu, který může vést k vývoji vhodnějších a bezpečnějších léků pro pacienty s akutní i chronickou bolestí muskuloskeletárního aparátu.
Ve studii, ve které byly podrobně zkoumány metabolity v myší plazmě, vědci zjistili, že 20-hydroxyekosatetraenová kyselina, známá také jako 20-HETE, se podílí na vzniku kardiovaskuláních příhod spojených s koxiby.
Hladiny 20-HETE v myší plazmě mohou být signifikantním biomarkerem, který dokáže u jednotlivých jedinců predikovat pravděpodobnost, že se u nich objeví náhlá kardiovaskulární příhoda v souvislosti s užíváním selektivních COX II inhibitorů. Tento poznatek by mohl výhledově přispět k bezpečnější preskripci koxibů u určitých pacientů se zánětlivým onemocněním pohybového aparátu a také může vést k vývoji selektivnějšího léku u této skupiny pacientů.
(hak)
Zdroj:
- Proceedings of the National Academy of Sciences 2010; 107 (39): 17017–17022; doi: 10.1073/pnas.1011278107
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.